Pár těchto malých oslů chová naše zoo od dubna roku 2010. Pocházejí z Bulharska, jejich původní jména zněla Jivka a Ivan, ale chovatelky si je překřtily na Bainu a Bruka.
Toto plemeno osla můžeme vidět ještě v plzeňské zoo, kde chovají jednoho a v Zoo Bojnice na Slovensku, kde mají čtyři jedince.
Osli pohlavně dospívají v osmi měsících a březí může být oslice již ve 14 měsících. To je však příliš brzy, ideální je připustit ji až ve dvou letech. Březost trvá podle údajů v literatuře 11 – 12,5 měsíce. Oslice rodí jedno mládě.
Osel domácí je potomek afrických divokých oslů, a to osla núbijského a somálského. Domestikace proběhla pravděpodobně již 5000 let před naším letopočtem. Osel se používal jako tažní zvíře, k jízdě, k nošení nákladů pracoval na mlatech a u studní Dnes je chován na venkově ve Středomoří, na Balkáně, v Jižní Asii a v Jižní Americe. Zakrslé plemeno oslů je chováno jako domácí mazlíček.
Domovem divokých oslů jsou kamenité pouště a polopouště. Domácí plemena oslů si zachovala mnohé vlastnosti a také vzhled svých divokých předků. Lépe se jim daří v oblastech, které připomínají jejich původní domov. Právě díky tomu, že se příliš nezměnili, jsou dodnes v chudých zemích nenahraditelní pro svoji skromnost, stačí jim suchá tvrdá tráva a skrovná pouštní vegetace, spásají dokonce i bodláčí a různé trnité rostliny. Dokonce vody spotřebují daleko méně než kůň.
Podle velkosti se osli dělí na zakrslé, v kohoutku do 100 cm, střední 100 – 120 cm, velké 120 – 140 cm a obří 140 – 160 cm.
Zdroj: ZOO Olomouc
Gabriela Straková
ChytráŽena.cz