Jak si nás získal náš mazlíček

Umřel nám náš pejsek minulý rok v červnu na rakovinu prsu. Byli jsme tak zarmouceni že jsme dalšího pejska nechtěli. Naše děti nás tak dlouho přemlouvali až jsme zašli do útulku se podívat na pejsky, že bychom teda nějakého koupili.

Chtěli jsme pejska z útulku, protože nemáme čas na to, abychom učili všemu šťeňátko a tak jsme chtěli pejska, který je už naučený chodit ven a také jsou velmi vděční za to, že mají domov. V březnu tohoto roku jsme navštívili útulek a bohužel tam byli jen tři pejsci a tak na výběr moc nebylo. Máme tři děti a každé chtělo jiného.

Vybrali jsme se po delším domlouváním pejska jezevčíka Peggynku, moc se nám líbila a byla tak superní že jsme neodolali. Jak nám paní z útulku otvírala kotec, tak utekla i další fenečka kříženečka knírače, jak viděla chudák, že si bereme její kamarádku a ona tam zůstane sama, skočila nám do náruče a nechtěla se nás pustit.

Tak jsme odešli z útulku se dvěma pejsky a jsme za to rádi. I když jsou jak malé děti, přece jen je s nimi víc legrace a krásných chvilek než těch starostí. Celkem k sobě i pasují, protože jedna je černá a druhá bílá. Jsou to nerozlučné kamarádky a krásně si spolu vyhrají a řádí na zahradě.

Už se jim i podařilo zakousnout ještěrku, jediné co z ní zůstalo byl hýbající se ocásek.

Autor: Spikon

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10