Skvostný víkend má za sebou ZOO Liberec. V pátek v podvečer se vylíhlo mládě vzácného orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus), v sobotu se pak narodila samičky žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi obou případech jde o velký úspěch – orlosupí mládě se už potřetí za sebou podařilo odchovat přirozenou cestou, tedy výhradně rodiči na hnízdě a nikoli v umělé líhni. Žirafí mládě (dostalo jméno Bwindi) se zase narodilo po dvouleté pauze a je prvním potomkem mladého samce Mikea, jenž letos dosáhne teprve 5ti let, matkou je 18 letá samice Nancy, která je nejstarší žirafou v naší nyní sedmičlenné skupině. Oba druhy jsou zařazeny do Evropského záchovného programu (EEP), a požívají tedy coby ohrožené druhy nejvyšší míru ochrany.

Malý orlosup bradatý je pro nás již 13. mládětem od roku 2001, kdy pár Božena a Pišta povili své první. Všech 12 odchovaných kusů vypustila ZOO Liberec do volné přírody v horských masívech Francie/ Itálie či Španělska. Dá se předpokládat, že letošní orlosup bude své předchůdce následovat.
Orlosup se vyskytuje už jen na několika horských místech Evropy, Střední Asie a Afriky. Obývá výšky až 4000 m. n. m., v zimních měsících sestupuje do 500 - 800 m. Dosahuje délky až 115 cm, s rozpětím křídel 280 cm. Váží 5 - 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Hnízda si buduje během prosince a ledna v malých jeskyních na skalnatých útesech nebo v hlubokých roklích s příkrými svahy. Žije v trvalých párech. Samička snese 1 - 2 vejce, která zahřívá 55 - 58 dní. Orlosup bradatý je mrchožroutem, jako jediný dravec se až z 90% živí kostmi. Ty shazuje z výšky na skály, aby se rozbily a jedinec se dostal k morku.

Mládě žirafy je již k vidění v pavilónu afrických kopytníků. Žirafy se dnes ve volné přírodě vyskytují zhruba v 16 - 18 státech Afriky, od Sahary až po řeku Orange, v nepříliš početných stádech. V některých státech západní Afriky - Senegal, Gambie, Mali byly žirafy v posledních třiceti letech již vyhubeny.

Žirafy jsou býložraví přežvýkavci, vyznačující se značně prodlouženými končetinami i krkem. Ze všech savců mají nejvyšší, ale ve srovnání s výškou zároveň nejkratší tělo. Dospělí samci měří v průměru 5 m a váží až 1,5 tuny. Jejich chůze je pomalá a ladná. Vždy vykročí vpřed současně oběma nohama na jedné straně. Tento zvláštní způsob chůze je řadí mezi tzv. mimochodníky. Více než dvanáct hodin denně tráví žirafy přijímáním potravy. Nejraději se pasou při západu slunce nebo při svítání. Dlouhý krk jim neumožňuje spásat trávu bez obtíží, proto využívají vegetačního pásma savany ve výšce od 2 do 6 m nad zemí. Nejraději mají akácie. Vzhledem k velikosti svého těla žerou poměrně málo. Za den samci spotřebují 66 kg a samice 58 kg čerstvé rostlinné hmoty. Jen nejžhavější hodiny dne tráví odpočinkem ve stínu. Spí však jen krátce, několikrát denně a vždy jen na pár minut. Při spánku si lehají a krk ohnou dozadu. V této pozici jsou zranitelné podobně jako při pití. Samice rodí vestoje jedno mladě, vysoké asi 180 cm. Už za hodinu se staví na nohy a záhy je schopno následovat matku. Ta ho neohroženě brání kopáním, které je natolik účinné, že si na dospělou žirafu netroufne ani lev.