Matka Twiga je prvorodičkou, o svého potomka se ale vzorně stará od první chvíle. Pro Mika je to už třetí mládě, prvním byla loni v únoru Bwindi. Ta je shodou okolností dcerou samice Nancy, Twiginy matky. Letos by se přitom v ZOO Liberec mohly narodit ještě další dvě žirafy. Tento druh žiraf je zařazen do Evropského záchovného programu (EEP), a požívá tedy coby ohrožený druh nejvyšší míru ochrany. Letošní mládě žirafy je již k vidění v pavilónu afrických kopytníků.
Pár slov k žirafám…
Žirafy se dnes ve volné přírodě vyskytují zhruba v 16 až 18 státech Afriky, od Sahary až po řeku Orange, ale v nepříliš početných stádech. V některých státech západní Afriky - Senegal, Gambie nebo Mali byly žirafy v posledních třiceti letech již vyhubeny. Žirafy jsou býložraví přežvýkavci vyznačující se prodlouženými končetinami i krkem. Ze všech savců mají nejvyšší, ale ve srovnání s výškou zároveň nejkratší tělo.
Dospělí samci měří v průměru 5 metrů a váží až 1,5 tuny. Jejich chůze je pomalá a ladná. Vždy vykročí vpřed současně oběma nohama na jedné straně. Tento zvláštní způsob chůze je řadí mezi tzv. mimochodníky. Více než dvanáct hodin denně tráví přijímáním potravy. Nejraději se pasou při západu slunce nebo při svítání. Dlouhý krk jim neumožňuje spásat trávu bez obtíží, proto využívají vegetačního pásma savany ve výšce od 2 do 6m nad zemí. Nejraději mají akácie. Vzhledem k velikosti svého těla žerou poměrně málo. Za den samci spotřebují 66 kg a samice 58 kg čerstvé rostlinné hmoty.
Odpočinkem ve stínu tráví jen nejžhavější hodiny dne. Spí velmi krátce, vždy jen na pár minut několikrát za den. Při spánku si lehají a krk ohnou dozadu. V této pozici jsou zranitelné podobně jako při pití. Samice rodí vestoje jedno mladě, je vysoké asi 180 cm. Už za hodinu se staví na nohy a záhy je schopno následovat matku. Ta ho neohroženě brání kopáním, které je natolik účinné, že si na dospělou žirafu netroufne ani lev.