Zdravím vás, hlavně milovníky malých zvířátek. V tomto příběhu vás provedu životem mého křečka. Můj křeček se jmenuje Hermiona. Svůj domeček má na chodbě.

Jídlo - ze všeho nejraději má tyčky, které obsahují spoustu vitamínů. Dále si také pochutnává na piškotech a na jablkách. Dávám ji i tvrdý chleba - o ten si brousí zuby.

Klec - čištění není vůbec náročné, já ji čistím jednou za týden, maximálně když to nestihnu, tak jednou za dva týdny.

Piliny - Moje Hermiona má nejraději voňavé piliny, ale normálních se také neštítí. Jednou jsem jí dala piliny, které jsem si vzala od dědy, když řezal dřevo. Takové piliny se musí důkladně protřídit, aby tam nezůstaly kousky dřeva, o které by mohli křečci zavadit a píchnout si i třísku do své nožičky. Na tohle dávejte pozor! Chcete přece, aby se měl váš křeček co nejlépe.

Náročnost - Hermiona není vůbec náročná. Párkrát za čas ji ale musím pohladit, jinak by úplně zdivočela a nebrala by mne jako svého pána. 

Jestli také vy slyšíte od dětí doma tu větu: "Mami, kup mi prosím křečka." Tak  jim to splňte. Uvidíte, že budou děti šťastnější a veselejší. A co je hezčí, než vidět dětský smích.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10