Do pavilonu Tanganika v ostravské zoologické zahradě přibyli noví obyvatelé – trojice krokodýlů štítnatých. Již jsme je vypustili do bazénu, kde je mohou návštěvníci ZOO pozorovat společně s želvami terekami africkými a několika druhy tanganických ryb.
Krokodýlí skupinka je tvořena jedním samcem a dvěma samicemi. Všichni jsou narozeni v září 2005 v ZOO Emmen v Holandsku, odkud jsme je k nám také přivezli. Mladí krokodýli měří okolo dvou metrů, v budoucnu mohou dorůst až do délky čtyř metrů. Tento druh krokodýla je vynikajícím lovcem ryb, k čemuž má uzpůsobeny prodloužené čelisti (podobně jako gaviálové nebo tomistomy, se kterými však krokodýl štítnatý není blíže příbuzný). Ve volné přírodě ovšem krokodýli uloví zdravou rybu jen s velkými obtížemi, což nám umožňuje s nimi společně chovat i endemické druhy ryb z jezera Tanganika. Jejich kořistí se většinou stávají nemocní či jinak oslabení jedinci, a tak stejně jako šelmy či další predátoři působí krokodýli jako tzv. zdravotní policie a pomáhají v přírodě udržovat zdravou populaci ryb.
Krokodýli štítnatí obývají tropickou západní Afriku, na východě zasahuje oblast jejich výskytu až k jezeru Tanganika, kde jsou však poměrně vzácní. Jsou vedeni v červeném seznamu ohrožených druhů zvířat (IUCN Red List of Threatened Species) v kategorii „Data deficient" (chybějící data). O jejich početních stavech v přírodě se skutečně mnoho neví, takže není vyloučeno, že mohou patřit ke kriticky ohroženým druhům.
Krokodýl štítnatý je znám pod vědeckým názvem Crocodylus cataphractus. Z nejnovějších vědeckých výzkumů molekulární genetiky však vyplývá, že není s ostatními krokodýly rodu Crocodylus příbuzný, takže byl vyčleněn do samostatného rodu Mecistops. Celý nový vědecký název je tedy Mecistops cataphractus. Náš „krokodýl štítnatý" je nejen v samostatném rodu, ale navíc patří i do samostatné podčeledi odlišné od dalších tří známých podčeledí (krokodýli, aligátoři a gaviálové), a je tak krokodýlem naprosto unikátním.