Bramboráky - nejoblíbenější receptyBramboráky - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Likér ořechovka - nejoblíbenější receptyLikér ořechovka - nejoblíbenější recepty Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Výherní anketa
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 17.10. 2018
Dnes má svátek Hedvika
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Ztracené štěně

19. 03. 2011 | Vaše příběhy
Když jsem začala chodit s mým manželem, měl psa Bada. Ten už byl starý a asi po dvou měsících zemřel. Manžel to nesl těžce a já, ač jsem Bada znala jen dva měsíce, také mi z toho bylo smutno.

Zhruba po měsíci jsme si řekli, že by to chtělo nového pejska, že zažene smutek, bude veselo a naše zahrada psa prostě potřebuje. Nejdřív jsme chtěli retrívra nebo bernského salašnického, ale pak jsme si řekli, že útulky jsou plné pejsků a rozhodli jsme se, že si vybereme pejska tam.

Měli jsme štěstí a narazili jsme na štěňátko. Když jsem ho viděla, hned bylo rozhodnuto. Po další návštěvě útulku jsme si vezli malé černobílé štěňátko domů. První dny v novém domově nesl náš pejsek špatně, ale třetí den si už pomalu začal užívat štěněcího života a naší zahrady. Bylo neskutečné, co má takové štěně energie.

Jednoho horkého dne jsme se rozhodli, že pojedeme na návštěvu k mým rodičům. Pejska jsme nechtěli brát s sebou, protože bylo hrozné horko a nechtěli jsme ho trápit v autě. Když jsme jeli od našich, říkali jsme si, co ten náš mrňous dělá, ale když jsme přijeli domů, náš mrňous nikde nebyl. Prohledali jsme celý dům a štěně jsme prostě nenašli. Hledali jsme na zahradě, volali, ale nic. Dokonce jsme šli hledat do blízkého lesa, ale také bez úspěchu.

Volala jsem, prohledala každé křoví a po tvářích mi tekly slzy. Sice jsme nechápali, jak nám mohl utéci ze zamčeného domu, ale měli jsme dost nízko okna a jedno bylo pootevřené, tak jsme usoudili, že utekl pootevřeným oknem. Hrozně jsme si to vyčítali. Seděli jsme na zahradě a přemýšleli, kde by mohl být. Bylo jasné, že takové malé štěně v přírodě dlouho nepřežije a tak jsme se rozhodli, že se půjdeme ještě jednou podívat po okolí a poptat se sousedů.

Manžel šel napřed a já si ještě šla domů odskočit. Otevřela jsem dveře do domu, sklonila jsem se a začala si rozvazovat tkaničky u bot. Vtom něco začalo šramotit v botníku a po chvíli vylezlo štěně ven. Nemohla jsem tomu uvěřit, vždyť jsem nahlížela i do botníku a nic jsem neviděla. Botník byl otevřený a on měl nejspíš strach, tak se tam schoval a usnul tam. Mačkala jsem tu malou kuličku a brečela štěstím, běžela jsem za manželem a křičela na něj, že už ho mám, že byl v botníku. Asi si dokážete představit, jak jsme byli šťastní. Od té doby jezdil pejsek na výlety s námi a jak byl rád. Druhý den jsem si z botníku brala boty a zjistila jsem, že mi překousal pásek u mých bot, ale ani mi to moc nevadilo. Měl strach, tak se tam schoval a přitom okusoval moji botu, až z toho asi usnul.

Lipsas - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
chudáčik
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Štístko