Korunáči jsou endemitem (nežijí v jiné oblasti) ostrova Nová Guinea, kde se vyskytují ve třech druzích, v zoologických zahradách jsou pak zapojeni do programu ochrany ohrožených druhů v rámci ESB (European Studbook, Evropská plemenná kniha). Podle dostupných informací (Červený seznam ohrožených druhů IUCN) v současné době populace korunáčů ve volné přírodě stále klesá (lov pro maso, ubývání přirozeného prostředí apod.), v zoologických zahradách (dle ESB) žilo na konci roku 2008 pouhých 81 jedinců, šest se v

Co víme o korunáčích?
Korunáči se vyskytují ve 3 druzích na ostrově Nová Guinea. Korunáč Sclaterův se od ostatních korunáčů odlišuje červenohnědě zbarveným krkem a korunkou bez bílých znaků. Obývá suché i rozvodněné dešťové pralesy v nížinách i podhůří do nadmořské výšky 500 m.
Ve výšce 3,5 – 15 m nad zemí si staví hutná, pevná hnízda z dříví, palmových nebo obyčejných listů. Samice snáší jedno bílé vejce, ze kterého se po 28 dnech líhne holé mládě, odkázané na péči rodičů. Asi po měsíci opouští hnízdo a ve stáří 15 měsíců se už může rozmnožovat. Korunáč se živí semeny, bobulemi nebo spadlým ovocem.