Jednoho květnového rána jsme se s celou rodinou vydali na výlet do pražské zoo. Měli jsme volné vstupenky, počasí vypadalo slibně, tak proč nevyužít příležitosti?
V sobotu ráno jsme vyjeli v 8 hodin směr Praha. Máme to jen půl hodiny cesty autem, tak nebylo kam pospíchat. Při příjezdu do zoo opět nastalo dilema, kam zamířit jako první. Nakonec vyhrála naše tradiční trasa - směr nahoru kolem pand červených do Indonéské džungle. Mamka byla v indonéské džungli poprvé a říkala, že jí moc nenadchla. Ale podle mě je to skvělý prostor - nejvíce se mi tam líbí volně poletující netopýři.
Potom jsme se vydali do pavilónu Afrika z blízka. Ten se pro změnu moc nelíbí mně, protože si myslím, že na tak malém prostoru je příliš mnoho zvířat. Po prohlídce všelijakého hmyzu a plazů se stal cíl naší další prohlídky Africký dům, kam se pokaždé těším ze všeho nejvíce. Vždy mě uchvátí surikaty, jak jsou pilné a spolupracují spolu.
Docela dlouho jsme se také zdrželi u slonů a hrochů. Nevynechali jsme ani lední medvědy, vydry, koně Převalského a další savce.
Dále jsme už jen v rychlosti prošli zbytek zoologické zahrady. Nejen kvůli tomu, že začalo být vedro, ale hlavně, že jsme měli ještě v plánu navštívit Botanickou zahradu. Zrovna tam měla probíhat výstava cizokrajných motýlů, tak jsem se strašně těšila. Bylo tam mnoho krásných rotlin - asi nejvíce se mi líbily orchideje. Myslela jsem si, že skleníky samotné botanické zahrady jsou mnohem větší, ale ono tomu tak nebylo. Nakonec to ale vynahradili nádherní motýli. Nikdy jsem nic takového neviděla. Byli opravdu velcí a zbarvení různými barvami a poletovali všude možně. Jeden z nich mi dokonce sedl na rameno.
Domů jsme dorazili pozdě odpoledne - kolem páté hodiny. Byl to dlouhý den, ale rozhodně plný zážitků.
Autor: HorynovaJa