V kolekci zlínské zoo jsou jeřábi mandžuští od roku 1995. Současný pár i s mládětem návštěvníci uvidí v asijské oblasti zoo poblíž rybníka gibbonů. „Možná tak nepůsobí, ale chov jeřábů je mimořádně náročný,“ uvedl zoolog Pavel Shromáždil. „Když po dlouhých jednání zoo konečně získá samce a samičku, není vůbec zaručeno, že si partneři „sednou“ a že vznikne harmonický pár. Na první snůšku vajec nebo dokonce na první odchov mláděte se může čekat i deset let,“ dodal Shromáždil. Úspěšný rodičovský pár jeřábů tvoří osmiletý samec, který pochází ze Zoo Riga a stejně stará samička z japonské zoo Ueno. Ve zlínské zoo spolu žijí od roku 2005. Poprvé zahnízdili již v loňském roce, nyní odchovávají své první mládě.

Jeřáb mandžuský je druhým největším asijským jeřábem (výška 150 cm, váha 7-10 kg). Patří mezi nejvzácnější ptačí druhy, na ostrově Hokaido, v severovýchodní Číně a na jihovýchodě Ruska žije pouze kolem 2 000 jedinců. Jsou to monogamní ptáci. Žijí v trvalých párech a společně také pečují o potomky. Patří mezi dlouhověké ptáky, dožívají se kolem 60 let.
Zlínská zoo nyní chová 7 druhů jeřábů. Tato významná kolekce by se však v příštím roce měla ještě rozšířit. „V současné době jednáme s našimi kolegy z japonských a ruských zoo o možnosti získání jednoho nebo dvou párů jeřábů černokrkých. Jsou snad ještě vzácnější než jeřábi mandžuští, v Evropě je chová pouze několik zahrad,“ řekl vedoucí zoologického úseku Roman Horský.
V Japonsku je jeřáb mandžuský národním symbolem. Pro svůj dekorativní vzhled a jedinečné zásnubní tance zaujímají také významné místo v japonském umění. Jsou zobrazování na mnoha předmětech, například na bankovkách o nominální hodnotě 1000 jenů nebo na logu japonských aerolinií. Místní obyvatelé je také, stejně jako ostatní asijské jeřáby, považují za symbol štěstí a dlouhého života.