Já a můj syn jsme jeli k mé sestře, abychom jí ukázali, jak vyrostlo její malé kotě. Kocourek jménem Šmudla. K němu jsme si pořídili malou slečnu Demécii. Naložili jsme je do auta a vyrazili (rádi cestují). Cestou jsme se stavili v obchodě, abych koupila kočičkám dobroty. Kočky jsme nechali v autě na zadním sedadle kde odpočívali.

Nakoupili jsme a šli k autu, ale moje zjištění, že nemám klíčky od auta bylo zlé. Naše kočky chudáci začaly v autě pobíhat a bylo jim divné, že si nejdeme k nim sednout, tak jak to děláme pokaždé. Zavolala jsem sestře, která bydlí jen kousek od krámu, aby vzala manžela a jeli mi na pomoc. Moje auto je starého typu, kde se musí dveře auta zvlášť zamknout. Švagr takové zkušenosti s otevíráním dveří má, jemu se to též stávalo dost často.

Když přijeli, tak se švagr s mým synem do toho dali a my se sestrou si šly koupit něco dobrého na nervy. Když jsme se vrátily bylo auto otevřené. Bylo jen divné, že nikdo nezavolal policii, že se dobývají chlapi do auta. Můj syn, že pojede se strejdou v autě a sestra se mnou. Švagr si dělal ještě srandu, že si zas zabouchnu dveře a klíče nechám uvnitř.

My jsme naložily nákup do auta, kluci zatím odjeli napřed a my po nasednutí do auta zjistily, že nemám klíče od auta. Tak jsme začaly chlapům volat, ale bez výsledků, oba si vypli zvonění. Sestra mi poradila, ať zavolám k nim domů, že je jejich dcera doma, aby hned jak chlapi přijedou, sednou zpět do auta a ty klíčky přivezou. 

Mezitím se kočky usadily k nám na klín a čekaly s námi na klíče. Pak už jsme mohly v klidu dojet na návštěvu. Byly to perné chvíle.  

Autor: Petiska

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10