Chci Vám něco napsat o našem domácím mazlíčkovi. Máme doma perskou kočičku Vendulku, letos jí bude 10 let. Vždycky jsem si myslela, že kočky jsou jiné, než psi, ale v případě našeho čtyřnohého miláčka jsem se asi nejspíš spletla.

Naše kočka se chová jako pes. Když je doma moje vnučka a zároveň panička této kočičky, chodí všude za ní. Chodí s ní i na záchod a i do koupelny, když se koupe. Naše kočka chodí spát tehdy, když jde i její panička a vstává v tolik, v kolik vstává panička. Když je vnučka u počítače, kočka sedí u ní na stole a kouká na monitor, jako kdyby tomu rozuměla. Když jde vnučka koukat na televizi, kočka si sedne vedle ní a kouká na televizi taky. Občas nám prostě zůstává nad tímto rozum stát, neboť jsme dosud měli o kočkách úplně jiné představy.

Také strašně ráda prohledává skříně. Když náhodou zapomeneme zavřít někde skříň a pak nemůže najít kočku, první místo, kde pátráme je pootevřená skříň. Ona si tam tak lebedí, že i když ji voláme, tak dělá, že neslyší a peleší se tam v oblečení. A také má strašně ráda nepořádek, ve kterém si vždycky naprosto libuje. Když vnučky dají na postel třeba peněženku, mobil, klíče, ona jde a hned si jim na to lehne a spí na tom. Je s ní alespoň sranda. A je to náš člen rodiny.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10