Rád jsem spal na gauči, když nikdo nebyl doma. Jednou mě načapala panička, jak si hraji na opěradle jednoho z křesel, kde jsem vyšplhal nahoru a posléze jsem sjížděl dolů. Tato zábava mně vydržela celý den. Jako pamlsek mně nejvíc chutnala čokoláda, kterou mně jednou nabídla starší z paniček a která mně velmi zachutnala.

Páníčkové si se mnou taky užili své. Jako každý správný králík jsem musel všechny překážky odstranit a pokud to nešlo jinak, tak jsem je musel překousnout. Nevadilo mi ani to, že byly pod proudem. Toto se stalo několikrát, že jsem překousnul kabel k televizi. On mi jednoduše překážel. Ale páníčkové to nechápali a párkrát jsem za to dostal na kožich.
Během svého života jsem měl dva kamarády. Jedním byla psí slečna Bára a druhým morče jménem Morína. S oběma jsem vycházel dobře. Jen když byla psí slečna Bára štěňátkem, tak mě ráda honila, ale já jsem se nedal a statečně jsem vydržel. Když potom vyrostla, tak jsme byli všichni dobří kamarádi. Občas mě prohonila Bára, ale já jsem to bral s nadhledem. Bylo mi tenkrát dobře.
Dožil jsem se vysokého věku mezi králíky. Bylo mi 8 a půl let, když jsem skonal. Starali se o mě dobře, a já jsem na dobrém místě, odkud píšu své paměti.
rusalicka - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz