V mém albu Vám představuji naší kočičku Jesinku. Už je to rok a čtyři měsíce, co jsem jezdila na školení do Chomutova. Při odchodu jsme si s kamarádkou všimly malého koťátka se slepenýma očičkama. Ač měla slepená a zhnisaná očička, tak pud sebezáchovy velel "utíkej".
Dost jsem se naběhala, než se mi podařilo koťátko chytit. Odvezla jsem si ji domů, nakoupila léky a kočičce jsem začala čistit očička. Musela také podstoupit koupel, odčervení a odblešení, protože doma už jsem měla 12letou fenečku Lady a nechtěla jsem, aby v horším případě něco chytla.
Asi po třech dnech se konečně objevilo očičko, ale o druhé bohužel přišla - zánět a hnis udělal své. Nám to ale nevadí, protože Jesinka je moc hodná, vděčná a přítulná kočička. A hlavně kamarádka naší fenečky Lady. Jen trošku víc odmlouvá, držkuje a na vše říká néé, ale to už je zkrátka její kočičí mluva.
Aby toho nebylo málo, tak se naše rodinka rozrostla ještě o jednoho člena a sice o miminko yorkšíra. Ta je na mém albu také, jmenuje se Pegulka a 9.3. jí byly 2 měsíce. Je krásná a po pravdě, pěkná rošťanda. Jak fenku Lady, tak kočičku Jesi pěkně prohání a chvilku jim nedá pokoj. I když toho s tím malým diblíkem moc nenaspíme, tak máme z naší malé zoo radost.
Není to tak dlouho, co jsme se rozhodli, že se odstěhujeme mimo město, mimo kraj a do svého - malého domečku. Tam budou mít naše zvířátka dost prostoru na bezpečné hraní a běhání.
Kdoví, zda k nám pak ještě někdo bez domova a lásky nepřibude. Věřte, že ta zvířecí láska za to stojí, i když konec je pak velmi bolestný. Ono se asi marně neříká - že kdo nemá rád zvířata - nemá rád lidi. Všechny Vás zdravím z Litvínova.
Autor:jarunka7