Delinka

Byla krásná první červencová sobota a já jsem se chtěla opět podívat do Valašského muzea v přírodě, které se nachází v Rožnově pod Radhoštěm. Připravila jsem věci na výlet i na piknik a postupně jsem je nosila do auta.

Kolem mne se stále točila naše jezevčice Delinka, která jízdu autem přímo zbožňuje a tak stále čekala a hlídala si, kdy jí konečně někdo z nás přinese i její přepravku s výbavou a dá povel, že jede na výlet s námi. Zkusila si asi dvakrát jen tak nastoupit, ale vždy jí někdo z nás vysvětlil, že dnes opravdu s námi nikam nepojede a zůstane hlídat doma, jelikož jsem byla domluvená, že za necelou hodinku dorazí domů sestra a vezme ji pak na procházku k blízkému rybníku.

Po druhém jejím vykázání z auta už se Delinka opravdu urazila a odcupitala s obličejem číslo osm a nosem nahoru směr svůj pelíšek, kde měla v mističce připravené samé psí dobroty, ale nevšímala si jich a dělala drahoty. Nejraději bych ji vzala s sebou, ale jelikož jsme se ještě chtěli cestou zpět zastavit v zahradnictví a na sádkách v Zubří pro kapry, tak jsme ji raději chtěli nechat doma. Já jsem před naším odjezdem raději ještě vše zkontrolovala, zašla do sklepa pro poslední věci a zamkla sklep i branku, a mohli jsme vyrazit. Cesta byla pohodová a tak jsme přibližně po dvaceti minutách zaparkovali před Valašským muzeem v přírodě. Vystoupili jsme z auta a já jsem si ještě šla vzít kabelku ze zadního sedadla.

Jakmile jsem otevřela dveře, tak jsem na podlaze auta za místem řidiče už jen zahlédla šibalsky zářící oči a šťastný kukuč naší Delinky (jak se jí podařilo nad námi vyzrát) a schovat se pod sedadlem a jak se pomalounku souká ze své skrýše k nám. Vydržela tam být zřejmě celou tu dobu schovaná a ani nedutala, jen aby mohla na výlet s námi. Do auta se nám musela nepozorovaně propašovat jedině jak jsem šla do sklepa pro poslední věci a nechala jsem pootevřené dveře. A tak jsme nakonec výlet i piknik absolvovali neplánovaně ve třech.

Ještě, že jedno vodítko vozíme v autě permanentně s sebou a tak jsme nemuseli na místě shánět nové. Ten den jsme si krásně užili a nachodili několik kilometrů. Při zpáteční cestě domů už mi jen po chvíli Delinka po všech těch naťapkaných kilometrech únavou spokojeně usla v náručí...