Botanické zajímavosti Zoo Ostrava - popínavé rostliny

V areálu ostravské zoologické zahrady jsou na řadě míst k vidění různé druhy popínavých dřevin. Mnohé z nich jsou opravdu nepřehlédnutelné, ať už nápadností květů, nebo plochou, kterou porůstají.


Popínavé (pnoucí) dřeviny nebo také krátce liány se vyznačují tím, že nemají dostatečně vyvinutou pevnou rostlinnou osu, tj. nevytvářejí pevný kmen, a dokáží velmi rychle růst. Proto využívají pro růst různých opor. V přírodě jsou oporou jiné dřeviny, popř. skalnaté výběžky apod.

V lidských sídlech využívají popínavé rostliny jako oporu zdi, fasády, ploty, pergoly, zábradlí, stožáry. Netvoří žádnou systematickou jednotku - systematicky i morfologicky se jedná o velmi rozmanitou skupinu rostlin. Je možné je rozdělit např. podle způsobu, jakým se přidržují svého podkladu, což má velký praktický význam při rozhodování o volbě druhů rostlin a případné opěrné konstrukci.


Hned při vstupu do zoo upoutá návštěvníky trubač (Campsis radicans). Trubač patří mezi tzv. kořenující pnoucí dřeviny dorůstající až 10 m. K podkladu se přichycují velkým množstvím tzv. adventivních příčepivých kořínků, které se vytvářejí po celé délce rostlinné osy na straně odvrácené od světla. Tyto liány nepotřebují žádné opěrné konstrukce, avšak podklad musí být hrubý a pevný (např. staré zdivo, omítka, pletivo anebo stromy s hluboce zvrásněnou kůrou). Název rostliny je odvozen od nápadných květů trubkovitého tvaru, které jsou až 10 cm dlouhé. Původní domovinou této liány je Severní Amerika.

 

Dalšími výraznými liánami jsou přísavníky. Ten nejznámější a nejčastěji vysazovaný i v zahrádkách je přísavník pěticípý (Parthenocissus quinquefolia). Více je asi známý pod lidovým názvem  „psí víno“. Přísavníky nevynikají nápadnými květy ani plody, pěstují se především pro své olistění, kterým dokáží pokrýt velké plochy do výšky až 10 m. Ani tyto liány nepotřebují opěrnou konstrukci. K podkladu se přichycují pomocí úponků, které mají na koncích malé zduřeniny pokryté lepkavou hmotou. Při kontaktu s podložkou se přilepí a přemění v ploché adhezivní terčíky, pomocí kterých je dřevina dokonale upevněna i na zcela hladkém podkladu. V zoo roste na několika místech další druh - přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspidata). Pokrývá např. opěrnou zeď u pavilonu slonů nebo budovu, kde v minulosti pobývali nosorožci.

Jaký mají popínavé rostliny význam v městském prostředí?

• mají malé půdorysné nároky – rostlině, která poroste celou fasádu, stačí jen malý otvor v dlažbě nebo asfaltu, což je důležité pro místa, kde není možné provádět výsadbu stromů

• chrání zdivo a omítku před povětrnostními vlivy, popř. před působením kyselých dešťů

• ovlivňují tepelný režim budovy – porost má tepelně-izolační vlastnosti (zvláště stálezelený porost) – zabraňují únikům tepla a chrání před přehříváním

• zabraňují pronikání vlhkosti do zdiva tím, že kořeny odčerpávají vodu z půdy

• přispívají ke zlepšení kvality ovzduší (regulují relativní vlhkost vzduchu, zachytávají prachové částice, produkují kyslík)

 

Foto lián v příloze volně k použití pro účely tiskového, internetového a televizního zpravodajství, autor Pavel Vlček.