Ztracený pes

.......Kam zase utíkáš Frede? Počkej! Rychle jsem sebrala bundu a utíkala za mým tvrdohlavým dalmatinem, ale uběhla jsem pár kroků a už nebyl k dosažení. Ale musela jsem ho najít. Vůbec jsem netušila, kam jen mohl běžet.

Oběd! Co? Už běžím. No takže se Freda vydám hledat až po obědě, povzdychla jsem si....když jsem do sebe naházela květákovou polívku, řízek a brambory, znovu jsem sebrala bundu a vyšla před náš domek. Hned potom co jsem zacvakla branku mě něco napadlo. Útulek! Možná Freda odchytli a teď je v útulku, který je nedaleko od nás. Ušla jsem asi 500 m a zabočila za velký prosklený věžák.

Zazvonila jsem na zvonek, který byl na bráně. K ní za malou chvilku přišel nějaký chlápek, který nevypadal zrovna nejpříjemněji. Co tu chceš?Víte..ztratil se mi pes a napadlo mě....Takový velký dalmatin? Přerušil mě ten pán. Ano! Máte ho? Máme..tedy měli, poopravil se muž, který si říkal Bary Helington.

"Jakto měli?" podivila jsem se. No, před chvílí si ho vyzvedla jedna holka stejně stará jako ty, usoudil Bary. "Tvrdila, že je její..."

"Aha, díky, nashle..."

"Počkej!" zakřičel ještě Helington, ale to už jsem byla u domu té protivy Trisch. Energicky jsem zvonila asi půl minuty, když se ve dveřích objevila Trisch i s Fredem! "Hele, to je můj pes! Byl v útulku," namítla, ale je můj! A představte si co udělal Fred! Skočil na Trisch, svalil ji na zem zaštěkal a ta se hrůzou nemohla ani pohnout. "Frede ke mně!" A společně jsme co nejrychleji utíkali domů. Když chtěla Trisch něco namítnout, Fred se otočil a výhružně zaštěkal.

Večeře! Už jdu a pohladila jsem mého psíka po hlavě. Už mi nikdy neutíkej!

Autor: Ingulienka

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10