Naši si pořídili pejska. Dlouho uvažovali o rase, už jsme měli pudlíka Darka, Jezevčíka Bena, kokršpaněla Arona, kolii Darka Druhého a na další si nevzpomínám, byla jsem hodně malá. Nakonec vyhrál Bígl.
Hodně lidí a známých je od této rasy odrazovalo, že je to tvrdohlavý pejsek, že budou mít s ní jen samé starosti (to je s každým malým tvorem), že vůbec neposlouchá, utíká, všechno zničí, ale naši si nedali říct. Vyhlédli si majitelku z Ostravy a domluvili si schůzku.
Paní bydlela v rodinném domku, plném malých štěňátek. Všechna byla zrovna venku u misek, které byly naplněné až po okraj tvarohem. Někteří pejsci byli i v miskách. No tlačenice úžasná. Svačinka jim očividně chutnala. Naši se dlouho nerozmýšleli. Do oka jim padl jeden pejsek, s bílým C na zádech. Byl hodně živý, hravý, prostě nádherné štěňátko.
Všechna štěňátka se měla jmenovat na písmeno F. Naši si mohli vybrat buď Falco nebo Fido. Vyhrál Falco. Celé jméno by bylo Falco Fedeli ... a ještě něco. Hodně dlouhé. Pejska si za nějaký čas odvezli domů. Stali se, opět, šťastnými rodiči.
Autor: Tyrso