Kdyby bylo po mém, byla bych téměř civilizací netknutá. Mobil, počítač, DVD a jiné pojmy nepatří mezi mé oblíbené. Ale doba si žádá, abychom se s novinkami seznamovali - ať už v práci nebo doma.
To naše 3 děti jsou velmi úzce obeznámeny s veškerou dostupnou technikou a když je potřeba, poradí mi.
Před časem jsem byla na návštěvě u dcery. Zašla jsem i k ní do práce. Má pejska, tak jsem jej vzala s sebou do firmy, kde pracuje. Dcera musela vyřídit nějaké telefonáty, tak jsem se usadila a chtěla si pohledat adresy na internetu / to už dovedu/. Miky se pořád domáhal vysazení na stůl. No, kdo by odolal? Způsobně se usadil. Já se chtěla napít vody ze sklenice, kterou mi dcera dala, ta mi vyklouzla a voda se vylila. Nebylo jí hodně. Utřela jsem jí v domnění, že bude vše v pořádku! Ale nebylo!
Když jsme odcházeli, dcera si všimla, že je mokrý/postříkaný monitor a také voda pod klávesnici a něco i na počítači na zemi!
"Mami, tys něco vylila?"
"Nééé," já na to. Na monitoru byl zrovna spořič obrazovky - akvárium s rybičkami a tak říkám: "A nemohlo něco prosáknout z toho?"
Dcera se na mne nevěřícně podívala a odpověděla: "Já ti dám spořič! Kdo to vylil? Ty nebo pes?"
Miky už stál u dveří a tvářil se nevinně. Já se tedy kajícně přiznala, že jsem nechtě vylila vodu a spořič mne napadl spíše jen jako humorné doladění situace.
Měla jsem štěstí, technika nebyla poškozena. A tak jsem v rodině proslula tím, jak mi spořič „nedosvědčil“ moji nedbalost!
Bertice - čtenářka
ChytráŽena.cz