ZOO Liberec – vypuštění orlosupa, narození rysa

Mimořádně úspěšné dny má za sebou ZOO Liberec. V neděli 23. května vypustila v oblasti Argentera (italské Alpy) v pořadí již dvanácté mládě vzácného orlosupa bradatého (Gypaetus barbatus). Stejně jako loni se jednalo o samici, která na místě dostala jméno Elena.

Několik týdnů budou nyní místní chovatelé nosit Eleně (nenápadně) potravu, v okamžiku, kdy se naučí létat, začne si mršiny obstarávat sama. I v letošním roce pořídila zahrada z reintrodukce orlosupa filmový záznam, DVD z loňského vypouštění je přitom exkluzivní přílohou Výroční zprávy ZOO Liberec za rok 2009.

Reintrodukce dravce přitom nemusí být posledním počinem tohoto druhu. Zoo totiž odchovala po 28 letech mládě rysa, v tomto případě rysa karpatského (Lynx lynx carpaticus). A pokud se vše podaří, i toto mládě by mohlo za čas putovat do volné přírody, a to možná dokonce i do některé z česko-slovenských oblastí. Mládě se narodilo šestileté samici Daře (pochází z volné přírody) a stejně starému samci Surulovi. V tuto chvíli zatím vůbec netušíme, jakého je mládě pohlaví. Veškerý čas totiž tráví se svou matkou ve vnitřní ubikaci, již pouze snímáme kamerou. Právě záběry z kamery jsou zatím jediné, kde mohou zájemci naše mládě spatřit – kanál ZOO Liberec na You Tube (https://www.youtube.com/watch?v=P4wTGcO-mwI) či na titulní straně našich www. Naše radost je ale o to větší, že v předchozích dvou letech sice Dara také úspěšně porodila, ale o svá mláďata se vůbec nestarala. Letos ale bez problémů kojí a vše zatím vypadá velmi dobře.

Co víme o rysech?

Rys obýval koncem 19. století téměř celou Evropu, centrální a severní Asii a oblasti Středního východu. Protože lovil srnčí zvěř, byl jako škůdce téměř vyhuben. K razantnímu snížení jeho stavu přispělo i masivní odlesňování a kultivace krajiny. Dnes se díky reintrodukčním programům vrací do původních výskytišť. Objevuje se ve Skandinávii a severních oblastech Ruska a Číny. Také v zalesněných horách Malé Asie, Švýcarska, Německa, Řecka, pobaltských republik, Polska a Slovenska.

Vyskytuje se i v Severní Americe. U nás byl vysazen do oblasti Šumavy, Beskyd a Jeseníků. Úkryty si vyhledává ve skalních dutinách, houštinách, dutých kmenech nebo v opuštěných liščích či jezevčích norách.

Rys měří 80 - 130 cm, s ocasem dlouhým 11 - 24 cm. Váží cca 20 kg a dožívá se 18 - 20 let. Hlavním znakem rysa jsou trojúhelníkovité uši s černým chomáčem chlupů na konci. Ty slouží ke snadné lokalizaci zvuků. Charakteristický je i krátký ocas, rovněž zakončený chomáčem černých chlupů. Velké tlapy jsou přizpůsobené pohybu v hlubokém sněhu, během zimy se jejich plocha nárůstem srsti ještě zvětšuje. Srst je žlutošedá s hnědými skvrnami. Severnější druhy mají světlejší srst, splývající se sněhem. Rys velice dobře vidí i za šera, výborně šplhá a plave. Má dokonale vyvinutý sluch. Oproti tomu nemá příliš jemný čich. Je teritoriální a samotářský.

V období páření na sebe samice upozorňuje pronikavým vřeštěním a pachovými stopami. Březost trvá cca 70 dní, rodí se 2 - 4 slepá mláďata. Rys se živí hlavně malými a středně velkými savci, jako jsou lišky a zajíci, menšími kopytníky - srnčí zvěř, ovce, ptáci a hlodavci. Dospělí samci dokáží ulovit i mláďata sobů a jelenů. Rys číhá na vyvýšených místech a loví převážně brzy ráno a navečer. Rys karpatský je zapojen do programu ESB pro chov ohrožených druhů v rámci evropských plemenných knih.

Zdroj: ZOO Liberec

Mirka Bali

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete