Víkend v útulku

Když jsme ještě neměli našeho miláčka rodiny, tím myslím našeho pejska Fredíka, hledali jsme psa v útulku. Jednoho dne, myslím, že to byl pátek, jsme se vydali do útulku v Brně. Už před útulkem jsem slyšela štěkot těch psích chudáčků. S dětmi jsme vešli do útulku a já viděla ta smutná očka pejsků.

Bylo mi jich strašně moc líto. Vzala bych si je snad všechny domů, ale bohužel to nejde. Nemáme na to místo. A kdo by se o tolik pejsků staral. Pan vedoucí nás hned provedl, a popovídal nám o všech psíkách, co a jak. Když se nám jeden pejsek zamlouval, zeptala jsem se na minulost a problém.

Vysvětlil mi, že ho našli u dálnice. Chudáček tam lítal a  nevěděl co se děje. Nějaký pobuda ho tam vyhodil a ujel. Nechápu, co je tohle za lidi. Bohužel, nám majitel oznámil, že tento pejsek je nemocný a že se nesmí moc stýkat s ostatními psy. Rozzářili se mi oči, když mi majitel oznámil, že si psíka mohu vzít, ale nemusím si ho brát domů a můžu se o něj starat tady v útulku.

Okamžitě jsem souhlasila a hned o víkendu jsem zašla do útulku znovu. Pejsek se jmenoval Rex. S Rexíkem jsem se šla ihned projít, a protože se nesmí moc stýkat s ostatními pejsky, vyvarovala jsem se styku s nimi. Nyní chodím každý víkend do útulku vypomáhat jako brigádnice a samozřejmě se nejvíce starám o mého Rexíka. I když doma jednoho pejska mám, ráda se postarám o jiné pejsky. Do útulku chodím staršně ráda a pejsky mám moc ráda.

Autor: Verculenka

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10