Vánoční radovánky s Barunkou

Barunka je naše tříletá fenka zlatého retrívra. Je to domácí mazlík, bydlí s námi doma, i když máme velikou zahradu, ale tu uznává jenom jako místo pro venčení, ne na bydlení. A také si tam s ní chodíme hrát s balónem. Ale není to jednoduché, protože nechce aportovat a když balón uchopí, už ho nerada pouští.

Takže jí házíme třeba tři balónky a ona když vidí nový, tak ten další milostivě pustí. Před Štědrým dnem dostala od Moniky takový menší zelený balónek, ale dutý, jako spletený z pásků. Byla po něm celá divá, jako po všech nových hračkách. Pořád ho všude nosila a nikomu nepůjčila. Na Štědrý den šla ven a po nějaké době se vrátila bez balónku. Šli jsme se podívat, kde ho nechala. Hned vylítla za námi a začala hrabat ve sněhu na různých místech.

A moje fantazie začala pracovat. Dostala jsem strach, že ho polkla, už jsem ji viděla na operačním stole. Dokonce jsem vynadala mladým, že jí kupují malé hračky, když má tak velkou tlamu. Když ani odpoledne balónek nebyl vidět, vzala jsem lopatu, a v domácích pantoflích začala přehazovat kupy sněhu před domem. Záda promočená, nohy mokré, Barunka se vrněla okolo a štěkala na mě, ale hračka nikde.

Vzdala jsem to asi po půlhodině a šla obalovat kapra. Večeře proběhla v klidu a nastalo rozbalování dárků. Pod stromečkem našla Barunka nové hračky, byla veselá a spokojená, dobrůtky jí chutnaly, tak jsem se uklidnila. Bylo hodně radosti, protože dostala mimo jiné velký gumový dudlík a ten to vyhrál na celé čáře. Zalezla pod stůl a dudala celý večer. Po večeři jsme se podívali na pohádku, já jsem pořád Báře prohmatávala břicho, ale vypadala spokojeně.

Když se šla ven vyčůrat, tak se zase pořád motala kolem místa, kde odpoledne hrabala. Ale vzala si dudu a šli jsme spát. Na Boží hod jsme měli jet na návštěvu. Báru s sebou nebereme, nesnáší auto, ona je zvyklá spát na chodbě, to je taková její bouda. Už jsme byli připravení odjet, Barunka šla ještě ven a najednou stála mezi dveřmi a v tlamě pohřešovaný balónek.

To mně spadl kámen ze srdce. Nakonec jsem usoudila, že by asi pro ni byl velký problém ten balónek polknout, ale po zkušenosti, kdy byla půlroční štěně a spolkla celý kapesník, by to nebylo tak nemožné. Tenkrát jsem celý týden chodila kolem baráku a pitvala každou kupu, kterou udělala, ale kapesník nikde, asi ho rozpustily žaludeční šťávy.

Balónek už Bára zase nemá, asi ho někde ztratila v těch kupách sněhu a tentokrát neví kde, tak uvidíme, až nastane tání, co všechno najdeme z jejích hraček na zahradě. 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10