Velký roční horoskop na rok 2025
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Hrajte s námi SUDOKU online !
Jarní prázdniny 2025 – termíny
Povím vám, jak jsme našli našeho kocourka.
Byl jeden ze sychravých podzimních dnů. Já, moje sestra a kamarád Lukáš jsme šli obvyklou cestou domů ze školy. Jelikož byla škola ve vedlejší vesnici a to nebylo tak daleko většinou jsme chodili pěšky nebo někdy jezdili na kole. Ten den, o kterém vypravuji, jsme šli pěšky a sdělovali si zážitky ze školy a plánovali co budeme dělat o víkendu, který byl zrovna před námi. Ale to jsme ještě nevěděli, co nás čeká za překvapení.
Když jsme přicházeli k autobusové zastávce, zastavilo u ní auto. Po chvíli se otevřely dveře a vyskočil z nich chlap, který měl v rukou bílou, papírovou krabici. Položil ji do zastávky, rychle sedl do nastartovaného auta a odjel. Hned mě napadlo, že vyhodil nějaké odpadky. Ale čím více jsme se přibližovali ke krabici, docházelo mi, že to odpadky nebudou.
Krabice se totiž každou chvilku pohla a vycházely z ní zvuky: "Mňau, mňau." Hned nám bylo jasné co v krabici je. Otevřeli jsme ji a spatřili dvě malinká koťátka. Jedno bylo mouraté a druhé celé černé. To mouraté jsme si nechali a pojmenovali ho Mourek. To druhé jsme dali jedné paní z vesnice. Byla za něj moc ráda, protože bydlí sama.
Někdy přemýšlím, jak by mohla koťátka dopadnout, kdybychom zrovna nešli kolem. Mrzí mě, že existují lidé, kteří dokážou takovým způsobem se zbavit živého tvora. Mourka mám do dnes. Vždy mě dokáže rozesmát, ale i pořádně rozčílit. Dnes si život bez něj nedokážu představit a jsem moc ráda, že ho mám.
Autor: Zaxy
 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
