Poprvé v zoo

Malý se narodil v dubnu a my dodržujeme tradici "Na 1. máj jdem do ZOO" Samozřejmě, že loni jsme byli kapku později, ale letos jsme jeli přímo 1.5. Malý už měl rok a my jsme byli zvědaví, jak bude regovat. Vyjeli jsme brzy. Říkala jsem si, že kousek ujdeme a u medvědů malý posvačí.

Ještě nebylo otevřeno, takže jsme museli čekat asi 10 minut před pokladnou, ale i těch 10 minut byla hodně dlouhá doba pro malého. Takže jsme svačili už před branami. Po vstupu jsme notnou část dne strávili u plameňáků. Cestu k medvědům jsme zvládli poměrně rychle. Zvířata zrovna svačila nebo snídala. Ani v dětské zoo nebylo moc živo.Tak jsme si říkalil, že se tam stavíme cestou zpět. Medvědinec byl prázdý, zrovna se čistil.

Pod medvědincem mají ohradu s morčaty. Tady se nám taky líbilo. Pobíhalo tady zase pro změnu spousta Špagetek. Jen ten páv byl trochu cizí. Prostě velké KOKO. Tak jsme postoupili k šelmám. Tam už se bylo na co dívat. Ve všech klecích bydlela větší verze naší kočky Bubliny. Úspěch ovšem měly opice. Dělaly hlouposti, některé se natahovaly ven z klecí, aby si natrhaly lístky z křoví kolem klecí. Jedna mladší dokonce parádně seřvala staršího samce.

Měli jsme strach, že se malý poleká toho křiku, ale zřejmě mu připomínal jeho vlastní křik. Takže se jen pousmál a šli jsme dál. Další delší dobu jsme strávili u hrochů. Zrovna se cpali, takže byli na suchu. Hleděli jsme na ně všichni, nejen malý. Na druhou svačinku, banánovou, jsme byli zrovna u kaprů. Malý se nemohl odtrhnout od plůtku a jedna malá dvojčata od malého. My jsme si dali kafe a vyrazili jsme na žirafy. U nich se samozřejmě fotilo. Hlavně to velké umělé vejce. Takže malý se ten den opět vylíhnul.

S dědou pak obdivovali velbloudy. Na chvilku jsem se ztratila malému z dohledu a tak, jak je jeho oblíbené slovo BA nebo PA, krásně si na mě zavolal MAMA. Potěšilo mě to. Cestou zpět dostal oběd. Říkala jsem si, že bychom ho mohli v kočárku položit, třeba si zdřímne, ale nedal se zlomit. U dětského ZOO odpadl v sedě úplně sám. Takže jsme se k nim vůbec nedostali. Ale to vůbec nevadilo.

Dostala jsem marcipán a lízátko a jelo se domů. Všichni spokojen a šťastní. Hlavně malý. Spal ještě další 3 hodiny a večer usínal o půl sedmé. Ovšem probuzení v 5 bylo čerstvé. Těšíme se opět příští rok.

Autor: Tyrso

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10