Opuštěná koťata

Před několika dny přišel brácha domů z lesa, kde byl na houbách.
Začal vyprávět, že tam je pět už větších koťat. Koťat nám bylo líto, a tak jsme se ještě ten den s bráchou a mamkou k lesu vydali. Koťata byla velice divoká, dvě černá, jedno černobílé, jedno křížené s britskou modrou a jedno zvláštní tmavě rezavo-černé, ale to bylo na první pohled nemocné.

Teklo mu z oka, místy nemělo chlupy a bylo na kost hubené. Bylo nám ho hrozně líto a bývali bychom ho hned vzali domů, ale nevěděli jsme, co má za nemoc, a protože rodiče mají jednu kočku doma, měli jsme strach, aby to nechytla. Zajeli jsme tedy pro kočičí granule a konzervy a dali jim tam krmení.

Ta nejmenší nemocná hned přiběhla a jedla. Ostatní se bála, protože vyrostla u lesa a jsou divoká. Až když jsme nasedli do auta, tak se k jídlu pomalu připlížila.
Hned druhý den jsme se rozhodli zavolat do útulku. Když jsme se dovolali do prvního, řekli nám, že je již dva roky zrušený. V druhém, že nepřijímají kočky, ve třetím, že přijímají pouze dospělé kočky a že jestli jsou koťata divoká, že by je stejně nechytili, a že to máme nechat být. Když brácha říkal, že bychom tedy přivezli to nejmenší, že je na první pohled nemocné a že zimu určitě nepřežije, protože je vyhublé na kost, pán nám řekl, že si ho tedy máme chytit a vyléčit na vlastní náklady nebo to prostě nechat být. V dalším útulku nám řekli, že kočky přijímají jen v akutním případě, což tenhle není.

Brácha zajel na veterinu a řekl to známému veterináři. Popsal mu, jak kočka vypadá a ten mu řekl, že to nejspíše vypadá na kočičí chřipku, a to že je špatné, ale že by ji musel samozřejmě vidět.

Rodiče by si ji rádi vzali, ale problém je, že ji prostě nemají kam dát, a kdoví, co má za nemoc a jestli by vůbec přežila, ale kdyby ji viděl veterinář a věděl, co jí je a že se to nedá léčit, alespoň by ji uspal, aby se dál netrápila.
S bráchou jsme tam každý den jezdili a vozili jim granule, konzervu a vodu. Brácha to říkal v práci kolegům a jeden z nich se nabídl, že by si kotě vzal a zajel s ním na veterinu, a pokud to půjde léčit, tak by si ho nechal. Rodiče sami by si jedno vzali, ale ta zdravá jsou divoká a nemáme šanci je chytit. Jen ten marůdek malej k nám vždycky hned běží a čeká na jídlo.

Je hrozné, že lidi dopouštějí, aby se kočky takhle množily a potulovaly.
Brácha se rozhodl vozit kočkám alespoň jídlo, a kdyby se nám podařilo je pochytat, měli bychom pro ně domovy.