Z malé sloní samičky Rashmi narozené 12. dubna v ostravské zoologické zahradě se stává stále odvážnější slůně vydávající se na průzkum celého výběhu, během něhož se snaží nebojácně překonávat i nejrůznější překážky.
Například při nedávném pobytu ve venkovním výběhu se Rashmi rozhodla, že je na čase ukončit období, ve kterém poznávala pouze cestičky a travnaté plochy výběhu po boku své mámy Johti, a pustila se do vlastních průzkumů. Samičku nejvíce zaujaly klády, které leží ve výběhu na zemi, a prováděla na nich vpravdě akrobatické kousky. Trénovala rovnováhu, přelézala je tam i zpět, drbala se o ně… Jak Rashmi své zatím nesmělé kreace postupně piluje k dokonalosti, mohou návštěvníci ostravské ZOO sledovat každý den v dopoledních hodinách.
Slon indický se vyskytuje v Bangladéši, Indii, na Srí Lance, v Indočíně, v částech Nepálu, v Indonésii a Thajsku. Je považován za ohrožený druh, ve volné přírodě žije odhadem 40-50 tisíc jedinců. Má výrazně menší uši než jeho africký příbuzný. V přírodě stáda slonů migrují po přesně určených trasách. Farmám, které se nacházejí na těchto trasách, vznikají obvykle velké škody na úrodě, proto zvířata zabíjejí. Dospělý slon nemá žádného nepřítele predátora, mláďata se mohou stát kořistí tygra. Slon má také výbornou paměť, pamatuje si i po několika letech, kde našel vodu. Dožívá se v průměru 60 let, v zajetí ještě o dvacet let více.
Lidé slony využívali v práci, ve válkách, při obřadech nebo jako dopravní prostředek. První záznamy o domestikaci slonů indických pocházejí z harappské kultury (starověká kultura nacházející se v povodí řeky Indus), jež byla první známou městskou kulturou na indickém subkontinentu. Sloni hrají také významnou roli v náboženství, např. hinduistický bůh Ganéša má hlavu slona.