Na jedné poušti bloudili velbloudi. Jak už to bývá, jeden velbloud se zamiloval do jedné velbloudí slečny. Měli se moc rádi. Netrvalo dlouho a narodilo se jim malé velbloudě. Byl to chlapec. Měl čtyři nohy, jednu hlavu a dva hrby.
Velbloudí stádo odešlo a tak velbloudí rodinka zůstala sama. Malý velbloud rostl a rostl. Učil se spoustu nových věcí a měl na všechno spoustu otázek. Mamí a proč ten kaktus píchá? Mamí a proč ten had nemá nohy? Mamí a proč mám na zádech ty hrby?
Měl tolik otázek, že mu maminka nestíhala na všechno odpovídat. Ze všech otázek měl nejvíc na své dva hrby. Maminka mu vysvětlila, že je má proto, aby nemusel každý den pít vodu. Velbloud rostl a rostl, až byl skoro stejně veliký jako maminka a tatínek.
Najednou se cítil sám, i když měl stále u sebe maminku a tatínka. Tatínek malému velbloudovi řekl, že se za měsíc sejdou s velkým stádem. Ale velbloud měl strach. Co když se mnou nebudou mluvit? Co když si nenajdu žádného kamaráda? Co když si nenajdu žádnou nevěstu? Měsíc uplynul jako voda. Najednou velbloudí rodinka uslyšela stádo. Když dorazilo k rodince, začali si všichni povídat.
Najednou velbloud spatřil jednu velbloudí slečnu, oslovil ji. "Ahoj, jak se máš?" Začali si povídat a zamilovali se do sebe. Netrvalo dlouho a založili si svou vlastní rodinku.
Autor: Annahb