O malém broučkovi

V jednom kouzelném lese byla maličká kouzelná chaloupka  a v té kouzelné chaloupce bydlela maminka a tatínek. Byli to dva malincí lesní broučci. Tatínek brouk zrovna chystal malinkou dřevěnou postýlečku, protože  maminka broučková čekala na to, až se jim narodí děťátko.

Celičký podzim a  celičkou zimu čekali a na jaře se konečně narodilo první broučcí miminko. Ten den bylo veselo, všichni broučkové a berušky z lesa  slavili narození malého broučka. Berušky přilétli s čerstvým nektarem z jarních květin a všichni se moc radovali.
Ani se nenadáli a bylo léto. Všichni broučkové museli svítit lampičkami a dokonce i malý  brouček jednu dostal, takovou malinkou, ale svítila tak jasně až z toho oči přecházeli.

Když se léto chýlilo k podzimku ptal se brouček maminky. "Mámo, maminko, co to je?" a maminka mu trpělivě vysvětlovala o tom, jak je to na zemi zařízené, že na jaře se všechno probouzí ze zimního spánku, kytičky a stromy, aby v létě vykvetly, zazářily a aby na podzim z těch voňavých květů vytvořil ovoce a pak už vysílením shodily poslední lístky, a aby přes celou zimu sbíraly sílu a  nakonec aby odešly spát pod sněhovou čepičku.

"A maminko, co my? Když odejdou kytičky i stromečky spát a bude všude ta sněhová peřina co budeme dělat my?" ptal se udiveně brouček
"No, my budeme také spát, zakryjeme se peřinou, zatopíme v kamnech  a budeme spinkat až do jara, tak jako všichni broučci." řekla maminka.

A brouček věděl že má maminka pravdu, protože sluníčko už tolik nehřálo, a vítr foukal mocněji a mocněji  dokonce i z nebe spadlo pár  studených kapek a  brouček byl rád, že  už nemusí v té podzimní plískanici svítit a že se může schovat pod peřinu ve své chaloupce . Z jedné strany ho zahřívala maminka, z druhé strany tatínek, v kamnech to hučelo, v chaloupce začalo být teploučko a brouček, jak tak pomalu usínal stačil ještě zahlédnout z okna cosi bílého, jak  pomalu a líně padá z té zašedlé oblohy, kde už ani sluníčko nehřálo  a řekl si: "To je určitě ta sněhová čepička, hmmmm, to se mi to bude spát....." A spokojeně usnul.


Autor: Diesonne

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10