Noční vloupání na kliniku

Známí mají u svého baráku dva psy. Jedním je vlčák se zvláštním jménem Číro. Toto jméno získal, když byl maličkým štěnětem. Chlupy na jeho hlavě tak zvláštně odstávaly, že ho děti pojmenovaly jménem, které se ujalo až do dospělosti. Druhým psem je kříženec Alek. Číro je dominantní pes a Aleka vždy zpracuje.

A tak se kříženec musí podřídit silnějšímu vlčákovi. I misky musí mít psi odděleně, aby se Alek najedl. Číro by mu totiž všechno snědl. Alek pochopil, kdo je pánem, a přijal funkci podřazeného psa. Když přijede návštěva, Číro se tlačí o pohlazení a Alekovi závidí i podrbání. A tak ho svou tlapou vždy odšťouchne a je drbán sám.

Minule jsem byla u známých na návštěvě a pozorovala Číra a Aleka přes okno domu. Svítilo sluníčko a psi se vyhřívali. Ale Číro zjistil, že Alek má nejspíš lepší místo, přešel k němu a čumákem ho odstrčil do stínu. Alek si radši lehl do boudy vystlané senem, aby mu nebyla zima. Číro jako vítěz zalehl na místo svého kamaráda, natáhl se a usnul. Zdálo by se, že Čírovi by bylo lépe, kdyby svůj kotec nesdílel s druhým psem. A jistojistě by bylo lépe hlavně Alekovi. Ale opak je pravdou.

Jednou si Alek ošklivě poranil tlapku a majitelé s ním museli na veterinu. Tam byl pes ošetřen a pro jistotu zůstal na klinice přes noc. Majitelé se vrátili domů bez Aleka. Číro celou noc naříkal a hledal kamaráda. Druhý den směl páníčky doprovodit na veterinární kliniku a dojít si tak pro svého kamaráda. Nadšeně ho vítal. Dokonce ho doma nechal vzít si asi dvě granule z jeho misky. Byl rád, že už není sám. A tak majitelé zjistili, že Číro, ač se to nezdá, má Aleka přece jen rád. Ale po pár dnech se Alekovi packa znovu zanítila a musel opět na veterinu. Číro ho tentokrát doprovázel. Aleka si opět nechali na noc na klinice. Vypadalo to, že tam snad budou muset nechat i Číra, protože bez kamaráda odmítal odejít domů. Nakonec ho ale majitelé odvedli.

Číro večer smutně ležel v kotci, a tak mu majitelé nechali otevřeno, aby se mohl proběhnout po zahradě. Věděli, že neuteče. Nebo se aspoň domnívali, že zůstane doma. Číro ale uprostřed noci utekl ze zahrady a šel kamaráda hledat. Doběhl na nedalekou veterinární kliniku a snažil se dostat dovnitř. Dobýval se dovnitř tak vehementně, až spustil alarm. Lidé z okolních domů zburcovali policii s tím, že na kliniku se nejspíš někdo snaží vloupat.

Přivolaná policie brzy dopadla lupiče Číra, který k sobě ale nikoho nechtěl pustit. Musel přijet lékař z veteriny, který poznal svého pacienta. Číro se zklidnil teprve ve chvíli, kdy mu veterinář přivedl jeho kamaráda. Majitelé si pro Číra přijeli a po zbytek noci si ho vzali domů, aby se nechtěl opět vloupat na kliniku. To bylo radosti, když si druhý den šel Číro vyzvednout svého kamaráda…