Návštěva zoologické zahrady

Nedávno jsme se byli podívat v ZOO. Vydali jsme se tam s vnučkou, dcerou a jejím manželem. Navštívili jsme Ústeckou ZOO, kam chodíme každý rok, a tak jsme ani letos nemohli návštěvu této krásné zoologické zahrady vynechat.

Vnučce je už 13 let, ale stále mi připadá, že kdykoliv jedeme s ní do zoo, že to prožívá, jako kdyby tam byla poprvé a jako kdyby ji bylo teprve nějakých 5 let. Vnučka Veronika se totiž hodně zajímá o zvířátka, takže návštěva zoologické zahrady je pro ní jako dělaná. Když jsme vešly do zoologické zahrady, hned na úvodu je lachtan, který v pravidelných časových intervalech cvičí s cvičitelem. K našemu štěstí lachtan měl cvičit až za hodinu.

Takže jsme se zatím šli podívat na jiná zvířátka. Vnučka měla v ruce fotoaparát a vše pohotově fotila. Letos se nechala i svézt na poníkovi, vždy se bála, že ji poník shodí, ale tentokrát už strach neměla. Pak si vlezla do ohrady ke kozám a krmila je tam trávou. Cestou nám všem trochu vyhládlo, takže jsme se uprostřed cesty zoologickou zahradou zastavili v tamní restauraci, kde jsme si dali párek a chleba, abychom se posilnili energií. Poté jsme se opět vydali na cestu. Když jsme došli k dřevěným zvířátkům, vnučka musela samozřejmě všechny osedlat.

Dále jsme se zastavili u tygra, kterému zrovna dávali krmení. Hodili mu tam králíka a tygr ho během chviličky tak rozcupoval, že to nebylo snad ani možné. Vnučka se tam u toho rozbrečela, neboť má zvířátka ráda a když viděla jak tygr trhá nevinného bílého malého králíčka, bylo jí to samozřejmě strašně líto. Pak se nás pořád ptala, proč je to tak nespravedlivé, že když má tygr hlad, proč dostane zrovna králíčka a ne třeba normální maso. Prostě to pořád nechtěla pochopit, že to tak holt už v tomto světě chodí. Pak přišla na jiné myšlenky, když jsme došli k opicím, neboť jedna opice jedla pomeranč a druhá pořád na ní narážela. Zřejmě měla taky hlad. A tak se pak o ten pomeranč začali prát. No to byla sranda, běhali a skákali tam všude možně, až té jedné opici ten pomeranč spadl na zem a ta druhá jí ho vzala a snědla. Tak jsme se tomu museli smát, jak dokážou být opice vtipné. Ale je pravda, že oni toho moc v té kleci dělat nemohou, a tak aspoň takto se baví. Dále jsme navštívili akvária s hady, pavouky, ještěrkami, no to bylo něco pro vnučka, ta se v tom naprosto vyžívala. Všem nám říkala, jak se co jmenuje, kolik se dožívají let, kde žijí, no je v této oblasti opravdu hodně vzdělaná, až jsem sama nechápala, jak si toto všechno může pamatovat. Pak jsme došli k těm lachtanům, kteří se zrovna chystali ke cviční, tak jsme jen zírali, jak jim to jde. A pak už jsme vyrazili zpět domů.

Autor: Helenuska

Tento článek také můžete