S manželem a vnučkou Verunkou, která je u nás na prázdninách jsme se vydali do plzeňské zoologické zahrady. Na náměstí Republiky v Plzni jsme nastoupili do vláčku na kolech, který nás zavezl až před ZOO. Tady se děti vozily na velbloudovi. Mimochodem-velbloud je zobrazen ve znaku města Plzně.
Naše první kroky v ZOO vedly ke králi zvířat - lvu. Jeho výběh je velice pěkně vytvořen. Kolem je vodní příkop, kde se proháněla hejna různobarevných ryb. Lev ležel na vyvýšenině pod mohutným stromem, odpočíval, ale hlavu měl majestátně vztyčenou, jakoby celou zahradu hlídal. Pak jsme pokračovali k rybníku plnému vodního ptactva: labutí, volavek, kormoránů, různých kachen a pod. Nás nejvíce zaujaly dvě bílé labutě, které natahovaly své dlouhé krky a vydávaly zvuky, jako kdyby chtěly zpívat. Též černé labutě byly kouzelné.
Vnučka se těšila na klokany, chtěla vidět miminko v matčině vaku, ale to se nepovedlo. Bylo veliké horko a klokani se váleli v trávě a na nic nereagovali. To už jsme se přiblížili k pavilonu opic, hadů a vodních živočichů. Opičky jsou skutečně asi nejpřítažlivější . Šimpanzi běhali venku . Ten největší se přišel podívat až ke sklu, kde jsme stáli, chvilku nás pozoroval, pak se otočil k nám zády, mávl rukou, vystrčil na nás své pozadí a posadil se na kládu. Malé opičky se tahaly o banán, skákaly, lezly po stromech, honily se - nemohli jsme se na ně vynadívat. Hady jsme moc neprohlíželi, protože se jich Verunka bojí. Varani budili také hrůzu. Upoutali nás papoušci, hýřící všemi krásnými barvami, tučňáci, kteří se po koupeli před námi natřásali jako slečinky a to už jsme se dostali k "Vlčímu doupěti" - kiosku, kde byly vystaveny kožešiny zvířat, žijících v našich lesích-lišek, lasiček,kun. Zde si Verunka vymalovala obrázek medvědů a milá zaměstnankyně ZOO jí z obrázku vytvořila za 30kč placku na tričko,čímž jsme přispěli na ohrožená zvířata ostrova Madagaskar.
Naše procházka pokračovala dále. Procházeli jsme krásně upravenou krajinou, kde se střídala flora australská, africká , asijská ,pouštní , polopouštní a pod. Prošli jsme kolem voliéry dravých ptáků, kde nás nejvíce zaujal jeřáb královský s nádhernou korunkou na hlavě. Krásně vybarvený levhard sněžný se vyhříval na vysoké kamenité plošině, želvy ležely seřazené na ostrůvku v malém rybníčku.
Nemohu popisovat všechna zvířátka, která jsme viděli, je jich hodně a bude daleko víc, až se dokončí všechny rozestavěné pavilony a výběhy.
Teď už jsme pospíchali k medvědům. Škoda jen, že velké horko způsobilo, že nám toho moc medvědi neukázali, ale víme, že mezi nimi byla Eliška a Honzík z Večerníčků pana Chaloupka. Cestou na statek Lúftnerka jsme se ještě obdivovali tygrovi a pak už jsme se ocitli na statku. Chovali zde koně, krávy, ovce, prase domácí, husy, kachny a jiná domácí zvířata, no prostě český venkov.Kolem celého statku byly rozestavěny sochy zvířat, zaujala nás expozice strojů, používaných v 19 století na polích. To už naše procházka po ZOO trvala tři hodiny a my dostali hlad a žízeň. Občerstvili jsme se v bistru v sibiřském srubu a pokračovali k České řece, což je velice nápaditě vytvořené povodí řeky, kde jsme mohli obdivovat ryby našich rybníků, řek a potoků a to kapry, štiky, líny, sumce, ale i užovku, raky, perlorodku říční, úhoře a jiné.
Při zpáteční cestě jsme ještě navštivili africkou expozici, kde byly zebry, jeleni, pštrosi se svými velkými vejci v písku a jiná zvířata.
Náš výlet byl zakončen opět jízdou v půvabném vláčku. Byl to velice zdařilý výlet, Verunka byla nadšena. Příště se podíváme do Dinoparku.
Na závěr: v denním tisku jsem se dočetla, že tu noc, po dni ,kdy jsme ZOO v Plzni navštívili , ji navštívil jiný host, který nezaplatil, ale odnesl si z pavilonu opic dva osmany zakrslé a dva lvíčky zlatohlavé-jedná se o velmi vzácné opičky. Doufám, že bude zloděj chycen a řádně potrestán.
Autor: Macizaj