Bylo mi nějakých 10 let, co jsem si strašně moc přála želvu. Moje přání se splnilo, a tak jsme jeli do zverimexu pro želvičku. Byly všechny stejné, malé a roztomilé. Jel s námi i můj starší bratr, a když viděl, že mi naši kupují želvu, umanul si, že ji chce také. Co jiného rodičům zbylo, koupili želvičky dvě.

Doma jsme jim vyčistili akvárko a želvičky usadily do něj. Později jsme jim akvárium pořádně upravili, aby se cítily co nejlépe.

Bohužel, asi po měsíci jedna želvička umřela. Nevíme čím, nebo proč. Udělali jsme jí tedy hrobeček a želvu tam usadili. Všichni to oplakali, ale bohužel se s tím nedá nic dělat.

Nyní je želva krásně vyrostlá, zlobí a pořád něco jí.

Jednou, už nevím kolik mi bylo, jsem chtěla želvičku nakrmit. Byla asi tak hladová, že se mi zakousla do prstu. Prst jsem měla ještě 2 dny potom fialový a napuchlý. Od té doby želvě házíme jídlo jen z velké vzdálenosti. Je moc nebezpečná.

Želvu máme doteď, je jí 9 let a je krásná a zdravá :)

Autor: Verculenka

Foto: Zoo Praha

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10