Endy je dnes asi desetiměsíční štěně Jorkšírského teriéra. Dostali jsme ho jako týdenní miminko a zamilovali jsme si ho na první pohled. Endy je dodnes největším miláčkem celé rodiny. Překvapilo nás, že na to, jak byl malý, byl velice čilý.
Jednoho dne jsme si na chodbě nechali udělat světlo na čidlo. Jakmile Endy zjistil, že po proběhnutí se světlo rozsvítí, nemohli jsme ho z chodby dostat zpět do pokoje. Byl nadšený tím, že rozsvěcí světlo a my jsme se divili, protože nám se někdy světlo rozsvítit nepodaří, ale jemu vždy. Zkrátka je s ním velká legrace.
Jednoho dne jsme ale málem o Endyho přišli. Dopoledne jsme s ním šli na procházku do parku, kde jsme ho na chvíli pustili bez vodítka. To jsme neměli dělat. Kousek od nás šla paní s dalším Jorkšírem a Endy se za ní okamžitě rozběhl. Paní ho měla také bez vodítka a oba pejsci zmizeli někde ve křoví.
Spolu s paní jsme je začali hledat, ale neúspěšně. Po obou pejscích jsme pátrali až do pozdního odpoledne. Už jsme ztráceli naději, že je ještě vůbec někdy uvidíme, když z křoví na opačném konci parku vyběhl Endy a hned za ním i druhý pejsek. Všichni jsme byli šťastní, že celá událost měla dobrý konec. Dnes už si na vycházkách dáváme dobrý pozor a když vidíme jít někoho dalšího se psem, dáváme Endyho vždy na vodítko.
Autor: Glogloglo