Tento příběh je o našem psíkovi, Fredíkovi. Je to vlastně vyprávění o jeho vývoji :).

Poprvé, když jsem pro našeho pejska jeli, celou cestu domů se klepal. Doma jsem si všimla, že jsem celá počůraná :-). Uložili jsme ho do krabice, a donesli do pokojíku, a šli se dívat na televizi, aby měl klid. Pejsek samozřejmě utekl, a přišel k nám. Od té doby spí semnou v posteli a nikdy nespí sám :-).

Jednou, když jsme luxovali celý byt, zjistili jsme, že je koberec celý flekatý. Byl počůraný od našeho pejska. Koberec jsme tedy nechali vyčistit. Fredík se po několika dnech naučil chodit na dečku, kterou jsme umístili u dveří. Bylo zimní období, a tak nemohl chodit ještě ven.

V létě jsme mu dečku od dveří oddělali  od té doby už umí Fredík chodit ven. Vždy si jde ke dveřím, zakňučí a dává nám znamení, že chce jít ven.

Když byl malý, učili jsme ho také skákat na postel, židli atd. Je moc šikovný a tak mu to šlo hned. Po několika letech už dospěl, a už lenoší :-) Nechce chodit do schodů, a pořád se chce nosit. Zlobidlo!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10