Náš Beník je kříženec ale moc hezký a máme ho moc rádi. Občas ale i zazlobí.

O tom by Vám mohla vyprávět moje kamarádka Berta.

Jednoho dne přišla k nám na návštěvu a já ji pozvala dál. Stála v předsíni když k ní Ben přišel a začal ji očichávat. Jenže Berta se od mala bojí všech psů. Tak samozřejmě začala hysterčit a křičet "on mě kousne!"

Uklidňovala jsem ji, že jí nic neudělá, ale jakoby mě vůbec neposlouchala a stále couvala do koupelny. Beník vycítil, že se ho Berta bojí a chytil ji za nohavice. Berta strachy vlezla do vany a to už křičela podruhé ale na mě.

Ona totiž, jak vlezla do té vany, tak tam byla voda, kterou děti po vykoupání nevypustily. Křičela na mě: "Vy máte ve vaně vodu!" Já jsem se v tu chvíli začala smát a odpověděla jsem jí: "To tam máme mít benzín?"

Psa jsem musela zavřít do kuchyně, jelikož by z té vany s vodou nevylezla. Když jsem ji uklidnila, že Ben je už zavřený, tak celá zmáčená vylezla z vany a šla na mě čekat na chodbu.

Já jsem se musela obléci a odvézt ji domů, protože by do autobusu tak zmáčená mohla jen ztěžka. Od té doby když se domluvíme, že za mnou přijde, tak na mě vždy čeká na ulici a nejde dál ani, když ji ujištuji, že je Beník zavřený.

A když si někdy na to vzpomeneme, tak se tomu srdečně zasmějeme. Nikdy bych ho za žádného jiného psa nevyměnila, i když je někdy neposlucha.

Autor: Kanderova

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10