Moje dobrá kamarádka má, jako já drsnosrstého králičího jezevčíka. Já kluka a moje kamarádka  psí slečnu. Když přišla doba "hárání", to je ta doba, kdy pes s fenou můžou mít spolu psí miminka mi kamarádka zavolala, jestli bychom se nestavili s Beníkem na návštěvu. Domluvily jsme se, že bychom to nedříve zkusili venku při procházce, jestli pejsani najdou v sobě zalíbení a budou chtít psí miminka.

Ben hned zacítil, že by mohla být pro něj dobrá příležitost, to pes cítí a začal se o psí slečniu snažit. Ta dělala drahoty, nejdříve, že ano, ale pokud k ní Ben přišel blíže, tak začala vrčet a cenit zuby.

Tak jsme si řekly, že půjdeme ke kamarádce domů. My si dáme kávu a psí slečna třeba bude v domácím prostředí vstřícnější.

Ale to jsme se zmýlily. Právě domácí prostředí z fenky udělalo nepřípustnou a nedobytnou dámu.

Jak to vše dopadlo....???

Snažily jsme se s kamarádkou fenku zklidnit, také přidržet, štěňátka by to byla velmi pěkná.

Asi po hodině marného snažení jsme vše vzdaly..to už jsem byla já i Ben, také kamarádka pokousaná.

Ben už si nedovolil k fence se přiblížit, tak skončily naše námluvy a nic z nich nebylo.

Až psí slečna "hárala" opět, kamarádka mi volala, jestli to nezkusíme znovu, ale po předchozích zkušenostech jsme raději návštěvu s Benem odmítli. 

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10