Můj nový kocourek Honzík

Když jsem dostala dalšího kocourka, nalezence, už mě ani nepřekvapovalo, jak byl zubožený a vyhladovělý. Nemluvě o jeho zanedbaném a zablešeném kožíšku!

Po vřelém a nezbytném oťukávání s ostatními členy naší domácnosti došlo na tu horší stránku věci - domov u mě našlo už několik kočiček a kocourků, a kdo má doma tyto mazlíčky, jistě mi dá za pravdu, jak těžké a složité je "vysvětlit" stávajícím kočičím členům, že do domu přišel další vítaný člen a ne nepřítel.

Zpočátku to vypadalo, že Honzík - jak jsem nového kocourka pojmenovala, bude zakřiknutý a bázlivý, ostatní naše kočky ho nemilosrdně odháněly a dávaly prskáním a zježeným kožíškem najevo, jak moc je jim nováček proti srsti! A když byl čas krmení, musela jsem Honzíkovi koupit novou misku a nakrmit ho zvlášť. Bála jsem se, že si u nás nezvykne, ale naštěstí pochopil, že každý začátek je těžký, a svou lásku a vděčnost k nám dával najevo každé ráno, kdy mě vítal jako první ze všech. Dokonce po pár dnech už získal natolik sebedůvěry, že se odvážil po slupnutí své porce "ukrást" ještě něco navíc druhému kocourkovi! Tento okamžik se mi povedlo i vyfotografovat. Inu, pořád asi platí, že kdo zaváhá....Často po práci sedím na zahrádce s kafíčkem a pozoruji moji kočičí smečku. Občas se některá kočička "urazí", když pohladím ty ostatní, každá by mě chtěla mít jen pro sebe.

Moje kočičky si zamilovaly fůru dřeva a složená prkna v koutě zahrady, vyhřívají se ve svých skrýších na sluníčku, labužnicky se protahují po dobrém jídle a líně pozorují přimhouřenýma očima své okolí.

Svou lásku mi dávají také najevo svým specifickým způsobem - přede dveřmi často leží malý dárek - lapená myška, kterých je u nás na zahrádce, soudě podle pravidelnosti, zřejmě požehnaně! Musím je vždy pochválit a koupit nějakou dobrůtku za odměnu, nejraději ale jsou, když mohou sedět u mě na klíně v zahradním křesílku, zatínat blahem drápky, když je hladím po hebkém kožíšku a spokojeným předením dávat najevo, jak moc mě mají rády.

Autor: Kacice

Tento článek také můžete