Pár dní po Vánocích se mamce ozval přítel, že jeho kamarád koupil 2 čtyř týdenní morčátka za účelem dát je svému hroznýšovi. Nakonec si to ale rozmyslel a chtěl koupit potkana, kterými hada normálně krmí. Když chtěl morčátka vrátit, bylo mu řečeno, že si je má nechat nebo je je někomu dát.

Mamka se mě tedy zeptala, jestli nechci mít morče, samozřejmě jsem kývla a tak mi bylo dovezeno už jen jedno morčátko, protože to druhé nakonec nechtěně hupslo do terárka k hadovi a ten ho bohužel usmrtil. Morčátko bylo pojmenováno Štísko a bylo to hotové zlatíčko!! Klidný, přítulný prostě miláček celé rodiny.

Za ani ne měsíc ho chytly strašné křeče a my s ním jeli okamžitě na pohotovost. Paní doktorka mi sdělila, že morče nesmí zrní a teď je trošku nadmutý, protože mu to nesedlo. Dostal injekci a dostali jsme s sebou  i vodičku, kterou měl dostat ještě večer. Nějak se mi to nezdálo, ale protože jsem mluvila s veterinářkou, nic jsem nenamítala. Dojeli jsem domů a Štístečko byl úplně studený, zabalila jsem ho do látky a nechala ho odpočinout, za zhruba hodinu ochrnul na zadní nohy a to už se mi teda vůbec nelíbilo.

Mamka říkala, že to je tím, že je ještě maličký a dostal toho trošku víc a do rána bude ok. Večer sem šla spát, když mě asi o 5 hodin později vzbudilo šustění podestýlky..nahlédla jsem ho klece se Štístkem, který měl zase křeče, opatrně sem ho vytáhla a jemně ho hladila po jeho lesklém kožíšku, jeho teplota se opět snižovala až se Štísko naposledy nadechnul a umřel. :( Probrečela jsem celou zbylou noc a ráno jsem zjistila, že ze Štístka vylezli červíci. I když umřel hodně brzo, jsem ráda, že jsem mu mohla dát milující domov a neodešel sám.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10