Ahoj, jmenuju se Hanka, máme s manželem 2 krásný děti a 5 koček, 2 psy a najde se mezi námi i králík.

Už od malička miluju kočky. Když jsem byla malá a viděla jsem za plotem se potulovat koťátko, tak jsem si ho strčila pod triko a natajňačku donesla domů.

Je s nima spousty legrace, ale někdy zlobí víc než děti. Hlavně když na kocoura přijde jaro, běhá kolem baráku a řve a řve. Někdy to připomíná pláč dítěte. 

Jednoho dne jsme v seníku u baráku našli bílou kočičku, hned se u nás zabydlela, dostala jméno Linda a další dva kocouři, co jsme už měli, jí hned mezi sebe vzali jako by s nimi vyrůstala. Po šesti letech jí najednou začal téct hnis z ouška. Na veterině jí hned operovali, měla v hlavičce nádor. Naštěstí všechno dopadlo v pořádku. Jednoho krásného dne se jí narodilo černo-bílé koťátko. Po čase jsme o Lilinku bohužel přišli. Z malého černo-bílého kaťátka vyrostl Jakeš (8 let), ale je to kočička. Máme jeho dalčí 3 potomky kočičku Matěje (4 roky), Amálku a Bertíka (3 roky).

No a aby jich nebylo málo tak máme ještě kocourka Máju (11 let). Aby jim nebyla přes den na zahrádce dlouhá chvíle a tolik nepřibírali, tak se o jejich kondici starají dva němečtí  ovčáci Ája a Briťák (7let). Aby těch chlupů tady po zahradě nelítalo málo, tak jsem z pekáče zachránila králíka. Jmenuje se Pírko (3 roky) a je papírovej, výstavní. Jen proto, že si můj táta na výstavě nevšiml, že mu místo samičky prodali samečka, tak měl být nedělním obědem. Teď je z něj protekční králík. Je krotkej, tak ho pouštím na zahrádku, berem si ho domů, ale moc mu chutnají kabely. Jak nějaký objeví, hned ho rozkouše. 

Každý rok máme nové svíčky na vánoční stromeček. Máme akumulační kamna, taky nás už odstřihl od tepla, naštěstí se do nich pustil, když se nenabíjeli, asi by se usmažil.:) Měli jsme i křečky, jenže to jsme nemohli kočky sundat z klece, snažily se je protahovat, mezi žbrdlinkami.

Tak až si zase někde najdeme nebo zachráníme nějaké zvířátko, ráda se s Vámi o to podělím.

Jednou k nám přiletěl holub a vyseděl si ze slepičího vajíčka kohouta. Když jsme dali kohouta sousedovi, holub se nám taky odstěhoval. Tak nám musel soused kohouta vrátit. Jednou jsem zase zachránila kocourka od utopení. Jeho " panička" už ho nechtěla, naštěstí jsem se o tom dozvěděla, a kocourek u nás žil krásných, bohužel, krátkých 9 let. Jednoho zimního dne se pod našim autem schoval malý pejsek, taková ta pouliční směs. Měl celé tlapky obalené hroudama sněhu. Vzali jsme si ho domu, ale jenom přez noc a že druhý den půjde zase svojí cestou. Jenže dostal jméno Ťapka a ta noc trvala víc jak 11 let.

Jednou, až půjde okolo slon, tak nevím nevím................ 

Autor: Hanhanka

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10