Kočka Mína

Poslední dobou u nás pomalu, ale jistě přibývá zvířátek. Kromě těch našich tak i krátkodobě sousedovic. V březnu odjížděli sousedé na měsíc do lázní a jelikož mají kočičku Mínu a pejska Achilla, tak se domluvili s rodinou, že si pro ně přijedou.

Den před jejich odjezdem do lázní si pro ně přijeli, ale Mínu se jim nikde nepodařilo najít a tak si nakonec odvezli jen Achilla. Mína byla zvyklá chodit na dobroty i k nám a i za naší jezevčicí Delinkou. Tak jsme se s hlídáním Míny sousedům sami nabídli. Potom, co odjeli jejich příbuzní s Achillem, jsem šla dát Delince její dobroty a také se na ni i podívat, co s ní je, jelikož byla celé dopoledne nějak podezřele potichu v pelíšku.

Nešla se ani pozdravit s Achillem a jindy už by se dávno nechala hladit a rozmazlovat. Za chvíli jsem také zjistila, co ji k tomu vedlo. Schovávala se za ní v pelíšku pěkně v teple Mína, které se k Deli podařilo zřejmě během dopoledne propašovat a dokonce i se svým oblíbeným chrastítkem. A Deli byla ráda, že má u sebe kamarádku. Tak nás tímhle kouskem Mína všechny dobře pobavila, jak se přestěhovala skoro sama tam, kam chtěla - jako by to tušila, že sousedé na čas odjedou.

Sousedé byli rádi, že se Mína našla a tak jí k nám přenesli její pelíšek, krmení i několik hraček, které při svém "zmizení" najednou všechny sama nepobrala. Svůj pelíšek za celou dobu, co u nás byla, ani moc nepoužívala, raději se tlačila s Deli v tom jejím. Jinak byla celou dobu moc hodná, až na poslední den, když si hrála s Deli na honěnou po zahradě a kromě jejího oblíbeného šplhání na stromy, kam za ní Deli nemohla (a moc ráda by jistě chtěla), nakonec prolítla i venkovním krbem, tedy jeho komínem a dovedete si jistě představit, jak pak Mína vypadala.

Až ji dovádění konečně přestalo bavit, tak ji čekala teplá koupel a po ní už jsme jen viděli její blažené oči a slyšeli, jak si spokojeně přede, jak jsme jí osuškou vysušovali kožíšek (a její předení bylo hlasité tak, jako by to byl zvuk nějakého dobře seřízeného motoru).

To ale nevydržela poslouchat dlouho naše Deli. Hupsla si do vody taky a tak nakonec koupel i sušení absolvovala také (to aby náhodou o nějakou prima zábavu nepřišla). Po návratu sousedů se od nás Míně ani nechtělo, dokonce i trochu prskala, když jí odnášeli pelíšek zpátky domů. A hned další den nám po ránu mňoukala u dveří a měli jsme ji opět u nás a u Deli na návštěvě. Na fotografii jsem pro Vás zachytila její chvilku na číhané.