Ještě než jsme plánovali rodinu, už jsme měli velký závazek vážící 35 dkg. Jorkšíráček, kterému jsme dali jméno Bertík. Velmi se k němu hodí je jako čertík - dnes už vážící 3 kg. Dnes už víme že jsme si zvolili nejlepší časovou variantu pro pořízení mazlíčka. Bertík, když se syn narodil už byl trošku rozumnější dvouletý pes, na Ondru nežárlil, kočárek hlídal, věděl že zbytečně se neštěká a miminka se nikomu cizímu nepůjčují. :-)).
Vozil se pod kočárkem a nikoho cizího na něj nenechal sáhnout - vždy z košíku pod ním spustil hrozný štěkot. Pro lidi kteří třeba u obchodu chtěli syna pohoupat to byl někdy šok, zvláště když vůbec nevěděli, že u kočárku respektive pod ním nějaký pes je. Prostě dával celému světu najevo, že zrovna tohle miminko je jen a jen jeho.
Když byl Ondra větší, moc se mu líbilo jak Bertík běhá kolem postýlky a začal se velmi brzo všemi možnými způsoby pohybovat jeho směrem. Nejdříve jen hlavičkou, později skákal z kolínek, přitahoval se k tyčkám postýlky jen aby na něj viděl a Bertík, když viděl radost a zájem se ještě předváděl. Na tom, že je syn šídlo má tedy svůj díl i jeho čtyřnohý kamarád.
Ve třech měsících se Ondra poprvé překulil na bříško, ve čtyřech měsících klekal na kolínka a skákal dopředu, v pěti si sedl a v šesti měsících si stoupnul. Ještě odpoledne stačil postýlku obejít samozřejmě za Bertíkem. Dnes je synovi 26 měsíců a s Bertíkem už vesele skotačí. Je to jeho veliký malý kamarád, s kterým se o všechny dobroty dělí (i když už dohlížíme na druh a množství, aby nám nevyrostl jako bernardýn).
Někdy se s manželem smějeme, že na sebe dělají asi nějaké posunky a radí se protí nám. Prostě když jeden nebo druhý zlobí ten druhý ho kryje a nebo utíkají každý na jinou stranu pokoje a je jisté že dostane vyhubováno jen jeden. No prostě máme doma dva rošťáky jednoho tříkilového a druhého už 13 kilového kteří se v rošťárnách doplňují. Je to krásný pohled, když syn je s Bertíkem veliký kamarád a Bertík na něj nedá dopustit. Jsme moc rádi, že oba máme.
Autor: Iv45