Jeli jsme na dovolenou,
s naší krásnou, vzácnou želvou.
(no bez ní ani ránu!)
Krom toho jel papoušek
a zpíval nám do oušek.
(spolu s dalšími umělci z autorádia)
Koukal se tak jen po očku,
na siamskou bílou kočku.
(jo, důvěřuj, ale prověřuj)
Pes u rodičů zcela vedle!
Králíka nevidí hnedle!
(on ho totiž ještě nikdy nejedl)
Slepice se polekaly,
tohle tedy nečekaly.
(snůšku vajec zanedbaly!)....
Prase z chlívku vyletělo,
tohle taky nevidělo!
(zkuste si chytit splašené čuně!)
Kráva taktéž nevěří,
nedostala večeři!
(babička měla šok)
Morčátko se rozmnožilo,
takže jich hned devět bylo!
(a to muselo zrovna cestou)
Kohout - geroj - kokrhá,
div si hrdlo nestrhá.
(stejně si hraje na hrdinu a má v gatích)
Kde je krtek? zdá se mi,
že hluboko pod zemí!
(ježíši, kéž by tam někde zabloudil a už nevylezl!)
Rybičky to vyhrály,
že si doma zůstaly.
(akvárko jsem fakt odmítla brát s sebou)
Děda na dvorečku ječí,
proč ten beran stále bečí.
(dědo, vždyť jsi ho taky nenakrmil!)
Jedině se vlídně tváří,
celý náš rod komáří.
(o ty zrovna nikdo nestojí)
I ta zabloudilá včela,
lekla se a uletěla.
(spletla se, chuděra, a letěla k sousedům)
Hejno bílých bělásků,
zapomnělo na lásku!
(hlavně ať taky zapomenou na kapustu)
Dovětek mimo soutěž:
Jak mi ta básnička letí,
měli jsme s sebou dvě děti.
(taky pěkná zvířátka)
Když jsme jeli ke švagrovým,
tak vám tedy něco povím!
Vrata rychle přirazili
a vlčáka vypustili!
A vůbec jim nedošlo, že mohli vidět docela jiný cirkus, než mají doma....
Ano, vypadá to neuvěřitelně, ale doma jsme měli dvě menší děti, spoustu zvířátek, jeli k rodičům na vesnici na dovolenou. Čas letí, děti povyrostly, spousta zvířátek již nežije, ale ten příběh je pravdivý.
Autor: Roxana