S přibývající silou jarního sluníčka se pomalu začínají probouzet i stromy a keře v areálu ostravské zoologické zahrady. Řada z nich je nejdříve obsypána květy, než se na nich objeví listy...

Časně kvetoucí keře jsou v jarním období významným zdrojem potravy pro hmyz, zejména včely. Větvičky bez listí bohatě porostlé květy lákají nejen k vydatné hostině, ale zároveň zvyšují šanci na opylení vděčnými strávníky. V areálu ostravské zoologické zahrady, a nejen zde, je v tomto období nepřehlédnutelný keř se záplavou žlutých květů lidově a nesprávně nazývaný „zlatý déšť". Jedná se o zlatici (Forsythia sp.) z čeledi olivovníkovité (Oleaceae). Je tedy příbuzná olivovníku, ale také třeba šeříku obecnému či jasanu ztepilému. Svůj původ má zlatice v Koreji a Číně, v Evropě se hojně pěstuje od 19. století. V ZOO ji najdeme například v okolí pavilonu Tanganika.

Z dalších kvetoucích keřů představujeme dřín obecný (Cornus mas) rostoucí nedaleko Jelení vyhlídky. Má význam i jako netradiční ovocný druh. Jeho plody, dvousemenné peckovice rubínově červené barvy nazývané dřínky, se vyznačují vysokým obsahem vitaminu C. Od nepaměti se z nich vyráběly marmelády, šťávy, kompoty, vína, nakládaly se samostatně nebo ve směsi s jiným ovocem do lihu, neboť mají výraznější natrpklou chuť.

Hojně se užívaly k výrobě dortů, cukroví a bonbónů a dokonce jako náhražka oliv. V Norsku ochucovaly květy dřínu pálenku, v Turecku se zase plody přidávaly do šerbetu. V Německu se dřínky prodávaly na trzích jako pochoutka pro děti. Dřínky vytrvávají na keři dlouho do zimy.

Poté, co přejdou mrazem, zesládnou a pak jsou vhodné i k přímému konzumu. Červená dužina je také oblíbenou potravou ptáků, kteří roznášejí semena po okolí.