V areálu ostravské zoologické zahrady můžete spatřit kromě plotů dřevěných či železných, které ohraničují výběhy zvířat, i ploty živé. Živé ploty případně stěny jsou tvarované i volně rostoucí a v ZOO dosahují délky několik kilometrů!
Živé ploty mají dlouhou tradici v zámeckých zahradách a parcích. Často vyrůstají i na zahrádkách kolem domů. Kromě dekorativního významu mají i další funkce. Izolují prostor od hlučného a prašného provozu, jsou clonou proti nežádoucím pohledům, chrání před větrem, navíc osázený prostor vymezují. Dokáží plně nahradit klasický plot (a to i zděný). Protože přichází zimní období, lze rozdělit rostliny živých plotů na ty, které s příchodem chladu a přízemních mrazíků ztratí své olistění, a na ty, které si svůj zelený kabát zachovávají po celý rok, tedy i když nám za oknem vládne zima.
Mezi stálezelené dřeviny patří například hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) pocházející z teplého Středomoří. Je to stálezelený keř vysoký 2-5 m s křivolakými větvemi, které nesou 2-3 cm dlouhé ostré ostny. Špinavě bílé květy vykvétají koncem května a začátkem června ve vícekvětých asi 4 cm velkých chocholících. V areálu ZOO ji můžeme obdivovat u venkovní expozice plameňáků, kde přirozeně odděluje prostor zvířat od návštěvníků.
Nedaleko hlavního vstupu do ZOO se nachází živá stěna navazující na oplocení areálu, jež je tvořena velmi známým druhem jehličnanu. Smrk ztepilý (Picea abies) není typickou dřevinou pro živé ploty, ale při správné péči vytvoří nepropustnou bariéru odolnou i proti sněhovým kalamitám.
V blízkosti venkovní expozice plameňáků se můžeme setkat s typickým zástupcem jehličnatých dřevin používaných pro živé ploty – zeravem východním (Thuja orientalis), jehož původní domovinou je Čína a Japonsko. Do Evropy se dostal kolem roku 1750. Dobře se tvaruje, a proto je velmi oblíbený právě na stříhané ploty.