Slavíme nalezeniny

Začalo to tehdy manželovým vzkazem: "U plotu na zahradě leží NĚCO maličkého, snad živého, ale nehýbe se to." Vnučka pohotově nastartovala auto a jelo se na 4 km vzdálenou chalupu. A tam u plotu v blízkosti protékající řeky leželo  COSI malého, slepého, holého, velikosti sotva do dlaně,  podobalo se to nedávno narozenému koťátku.

Následovalo okamžité zabalení toho prochladlého "čehosi" do šátku, cesta domů a tam nastaly překotné přípravy k záchraně malého tvorečka. S nevídanou rychlostí se sehnala krabice, hadříky a termofor  s teplou vodou, z hračkářství  lahvička s dudlíčkem, a malému uzlíčku se od tohoto okamžiku dostávalo vzorné péče a všeho, co miminka vyžadují ve dne i v noci: časté krmení, výměna promočených hadříků, sledování teploty gumové láhve. Ve vzorné péči se střídala celá rodina, dcery a tři vnučky docházely podle možnosti střídavě ve dne, noční opatrování jsem převzala já-babička.

Kočičí miminko si u nás rozhodně nemohlo stěžovat na nedostatečnou péči, hlad či nezájem.Však také díky nadstandardnímu  opatrování mourovatý kocourek rychle rostl, předváděl se všelijakými lumpárničkami  a pochopitelně se stal středem pozornosti celé rodiny. Nepoznal sice mazlení a tulení se s kočičí maminkou, ale snad právě proto se upnul všemi svými kočičími city ke svým člověčím opatrovnicím. A věřte, přítulnost a kočičí lásku umí projevovat velmi roztomile.

Koncem letošních prázdnin oslaví náš Lump, Lumpíček (tak se totiž kocourek jmenuje) už svoje třetí "nalezeniny". I kyž nás stále překvapuje nějakým svým novým a nečekaným kouskem - v současné době právě miluje akrobatické procházky po garnýži nebo hru na schovávanou v pootevřené skříni v předsíni - nevzdali bychom se ho za nic na světě.

Autor: Aglo

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10