Jak jsme hledali bílého páva

V naší vesnici jeden z obyvatel chová pávy. Má celkem dva, jeden je barevný a druhý bílý....asi albín.

 

V zimě o nich člověk neví, ale jak přijde tahle doba, tak řvou na celou ves. Nestudovala jsem chování pávů, tak nevím, proč řvou. Ale byla u nás návštěva a byla zvědavá. Tak jsme se vydali na pávy kouknout. Došli jsme až k domku, kde žije jejich majitel, ale najednou se řev ozval na druhé straně ulice, kde jsou jen keře a stromy. Docela se šeřilo, tak jsme neměli moc šancí pávy spatřit. Procházeli jsme pomalu kolem keřů a čekali, odkud na nás vyskočí. Vtom se jeden z nich znovu ozval. Seděl v koruně stromu nejméně šest metrů vysoko.

 

Vyfotit se mi ho, bohužel, nepodařilo. Vzápětí se ozval ten druhý. Seděl také ve větvích, ale na jiném stomě. A halekali tak na sebe. Ani jsem netušila, že páv si takto vyletí na strom a skáče tam z větve na větev jako veverka. Že svému majiteli uteče a prochází se tady po silnici, to je normální.....řidiči tu často jedou za ním a čekají až jim uhne z cesty. Kupodivu se nikdy nikomu nic nestalo.....zatím.