Děti a zvířátka

Je samozřejmé, že asi každé dítě si jednou vysloví prosbu, že by chtělo nějaké zvířátko. Když člověk žije na vesnici, je obvyklé, že pejsek či kočička patří k rodině a dítě s ním vyrůstá už odmalička. Já sama jsem nikdy žádné zvířátko neměla, ač jsem dítě z vesnice, proto po přestěhování se do města do bytu, jsem si pořídila zakrslého králíčka.

Byl to pěkný nezbeda, překousal nám všechny kabely, které po bytě našel, spoustu škody natroupil. Když jsem byla těhotná, bylo nutné dát králíčka pryč, protože prozatím měl místo v dětském pokoji, kde se teď museli dělat úpravy pro mimčo. Naštěstí děda na vesnici se králíčka ujal, umístil ho pěkně do kotce a králíček se má dobře dodneška.

My se po čase zase přestěhovali zpátky na vesnici a musím říct, že synek má velmi rád zvířátka. Kočičky tahá za ocásek, dělá "malá", s pejskem si taky rád pohraje, naštěstí babička s dědou mají moc hodná zvířátka, takže si všechny lotroviny od synka nechají líbit, ale je vidět, že pro dítě je zvíře velmi zajímavá věc. Když si děti neustále jen hrají s hračkami, tak pro ně živý tvor znamená hrozně moc, když vidí odezvu na své podněty, když vidí, jak zvířátko hamá, jak odpočívá, jak si hraje, jak si líže tlapičky, přece jen mám pocit, že děti, které mají možnost vyrůstat v okolí zvířatek, mají velké plus. Vždyť je to super, pozorovat ty zvířecí uličníky, co všechno vyvedou za lumpárny a děti z toho mají radost.

Synovi budou 2 roky, chystáme se do ZOO, věřím, že ho to tam bude bavit, že pozná nové druhy zvířat, že ho to zaujme, vždyť takového slona člověk nevidí každý den. Já myslím, že zvířátka jsou pro naše děti důležitá a když s námi nemůžou žít v domácnosti, měli bysme je dětem dopřát jiným způsobem, třeba tou návštěvou ZOO.

Autor: Bedu

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10