Čas malinČas malin Rebarborový koláč - nejoblíbenější receptyRebarborový koláč - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 22.08. 2017
Dnes má svátek Bohuslav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Těžký úděl pejskaře

22. 01. 2011 | Vaše příběhy

   Někdy marně přemýšlím, co jsme to za lidi. Mám psa a jako pejskař jsem si zažila spoustu radosti, ale i ústrků a nepochopení. Už jsem si zvykla na to, že frajírek nade mnou začne bušit do topení vždy, když můj Ben jen štěkne. V bytě moc neštěká, jen když jdou cizí lidi po chodbě a hlavně jen přes den. „Aspoň se leknou zloději,“ směje se má sousedka a drbe Bena za uchem.

 

No, frajírek má dva zámky na dveřích a bezpečnostní dveře, ten se zlodějů asi nebojí. Ale s klidem vezme v deset v noci vrtačku a vrtá do půlnoci nebo si přes noc pokládá plovoucí podlahu. Bytem se rozléhá pravidelný klepot kladívka. Jsem sova, zvyklá ponocovat, ale film v televizi neslyším, proto ji znechuceně vypínám a chopím se knížky. Vždyť jsem se k ní už dlouho nedostala…

    

 Druhý den jdu ráno s Beníkem ven na pravidelné venčení. Pes udělá svou potřebu a já, zvyklá dodržovat vyhlášku, poslušně sahám do kapsy pro igelitový sáček, abych vyhodila jeho „poklad“ do smetí. V tu chvíli jde kolem důchodce o holi. Bude mít radost, vždyť kolem je to samý exkrement a člověk ani neví, kam šlápnout, aby si nezašpinil boty. Mrkne na mě a začne hudrovat: „Fuj, to je hnus, bych se poblil…“ Starý člověk, ale slovník má, že by se za něj nemusel stydět ani zedník. Pozoruje mě, jako bych sbírala psí výkaly a doma si s nimi topila. „Že já husa jsem to tam nenechala a nevykašlala se na vyhlášku!“ myslím si a jdu dál. Při pohledu na veselého psíka, skotačícího ve sněhu, na staříka rychle zapomenu.

     Odpoledne skočím k otci, je to tak tři kilometry, Beník se pěkně projde.

 

 

Poslušně jde vedle mé nohy a já se kochám krásně zasněženou krajinou. V tu chvíli slyším nějaké zvuky. Žena za mnou si nahlas mluví sama se sebou: „Hnus, jak já ta psiska nesnáším. Krkem bych jim zakroutila, otrávit je všechny!“ Otočím se, abych zjistila, který pes ženě ublížil. Ale ona se dívá na Beníka! Ben si mlčky vesele vykračuje, ženy si nevšímá. A já si prohlížím ženinu tvář. Není to stará zatrpklá ženská, ale zhruba třicetiletá, normálně vyhlížející žena. Nemám chuť se s ní hádat, a tak jen pobídnu svého psa:

 

„Pojď, Beníku!“ a jdu si svou cestou dál. Míjí nás malý yorkšíráček, který nechal páníčka někde vzadu. Ben se k němu radostně rozeběhne, chvilku se honí, pak se Ben zase přidá ke mně. Ženská, co tak nahlas nadávala na psy, je zase za námi. V tu chvíli se jí pejsek připlete pod nohy a já nevěřím svým očím: Baba se rozhlédla a nakopla ubohého yorkšíráka. Ten zakňučel, poskočil a zůstal stát na třech tlapkách. Nevím, kde má psík majitele, a tak se do jeho obrany pouštím sama. Vynadám ženské, co si to dovoluje, a ona, že čokl má být na vodítku. Chudák maličký stojí mezi námi. Vezmu pejska do ruky, abych zkontrolovala, zda je v pořádku. A baba, že bude volat policajty. To už přibíhá majitelka psíka. Hádka pokračuje, ale už bez nás, my s Benem pokračujeme v cestě. Ale ještě zaslechnu, jak nervní baba vyhrožuje, že všechny psy otráví. Smutné.

     K otci dorazím bez dalších negativních zážitků. Dokonce potkáme pár pejskařů a Ben si vyhraje s jejich psy. Když jsme se ale vraceli v 17 hodin opět domů, šli dva velmi opilí muži z hospody. Řvali jak na lesy, strkali do lidí a jeden se vyzvracel na chodník. Ben, který měl pocit, že bych mohla být v ohrožení, se na ně rozštěkal. V tu chvíli vyletěl nějaký muž na balkón a začal křičet, ať toho štěkání ten pes nechá. Snažila jsem se mu vysvětlit, že jeho štěkot vyprovokovali oni opilci. To ho ale nezajímalo. Naopak, začal křičet, že psi jen se..u na chodníky a nikdo to po nich nesbírá. To jsem si nenechala líbit. „Já po svém psovi uklízím, ale jsem zvědavá, zda tito dva,“ a ukázala jsem na opilý pár, „si po sobě uklidí, co zde udělali!“ Muž na balkóně ještě něco křičel, ale já už šla radši dál. Přece jenom to byl chlap a ti dva ožralci by mohli být taky agresivní.

  

   Z procházky jsem se vrátila bez nálady. Kde se v lidech bere tolik zloby, násilí a nenávisti?

Naštěstí každý den není stejný a většinou se setkávám s milými pejskaři, co

prohodí slovo a vyměníme si své zkušenosti. Často si ale říkám, že u mnoha lidí už moc neplatí známé: „Pes-přítel člověka.“

 

Pája K. - čtenářka

ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Těžký úděl pejskaře:

Těžký úděl pejskaře
Těžký úděl pejskaře
Těžký úděl pejskaře
Těžký úděl pejskaře
Těžký úděl pejskaře
Těžký úděl pejskaře
Těžký úděl pejskaře
 
Čtěte také



Komentáře
« Předchozí   1   2   3  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Máme Yorkšírka. Vždy po něm uklízím,i v lese. Ale v ulici po "čoklařích" zbývá kolikrát tolik bobků, že se stydím, co jsme vůbec my lidi zač. Prostě z lidí se stávají čím dál větší prasata. Fandím všem pejskařům, ať jsou se svými mazlíčky šťastní.
Obrázek uživatelky
profil
máme taky psíka, ale vcelku se rozhořčení nepejskařů nedivím, bydlíme v bytovce, před ní je parčík, dřív se dalo vytahnout deku a lebedit si venku, teď už to nejde, ho.na na každém kroku, málokdo si po psovi uklidí, a když už jsme si stěžovali na obci, bylo nám řečeno, že se s tím nedá nic dělat. Pár pořádných pokut a bylo by vyřešeno. Paradoxní je, že po malých psech se uklízí, ale hromady jak od krávy zůstávájí. A když sousedka venčí, tak by i mě šlak trefil, protože její pes dokáže štěkat klidně půl hodiny v kuse a ona s ním stojí pod okny. Na druhou stranu věčně ožralej soused, kterej dělá akorát bo.del (za což ho náš pes nesnáší) si pořád stěžuje... S lidma je to hold těžký.
Obrázek uživatelky
profil
ještě abych něco doplnila, taky máme tady ve vchodě v domě jednu paní, která je pěkně nervní a pejsky asi v lásce mít nebude, je totiž zasedlá na úklid, takoví lidi by se měli jít léčit, má celkem malé děti a chce mít zřejmě doma vše "tip ťop", možná má taky kolem třiceti, její svět se zcvkrl na perfektně uklizenou chodbu a domácnost, uvaři, uklidit, mít najezeného muže a děti ... takoví lidi, kteří kopou do nevinného zvířete by měli být také kopáni - pravidelně a pořádně
Obrázek uživatelky
profil
to je síla!!! jak někdo může nebohé a malé zvíře, které mu nic nedělá kopnout? to je hnus Smajlík to bych se asi nedržela a bylo by teda něco víc než hádka, má takový člověk vůbec mít děti? vycházím z toho, že většina žen děti má... to je hrůza!!! bože můj
Obrázek uživatelky
profil
Ale když při nastupování do výtahu šlápnu do loužičky,dala bych záhlavec nějakému páníčkovi.Smajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles